KAMENNÁ LHOTA-ČESTÍN

KAMENNÁ LHOTA-ČESTÍN

Známé osobnosti
František Soukup


Kamenná Lhota (německy Stein Lhota) je malá vesnice, část obce Čestín v okrese Kutná Hora.

Historie Kamenné Lhoty

Uprostřed lesů zažínající Českomoravské vysočiny leží osada Kamenná Lhota, která se nachází 550 m.n. s drsnějším podnebím.

Leží velmi vysoko v prameništi potoků, odtud plynou k řece Sázavě a část potoku teče přes Kutnou Horu k Labi a tvořila odlehlou část, která patřila ke zboží pečeckému. V roce 1689 hrabě Hanuš Frydrych z Trautmansdorfu od jezuitů koupil statek Žandov s rozsáhlými lesy, připojil Kamennou Lhotu k panství pečeckému, dal vymítit část žandovskýchlesů a založil poplužní dvůr, krčmu a čtyři domky. Od těto dob dějiny kamennolhotecké splývají s dějinami pečeckými. Když se stal Joachim Karel Breda pánem pečeckéhopanství dal v roce 1730 vymítit další lesy azměnil je na pole. V roce 1760 zde bylo kromě panského dvora 9 domů s e 77 obyvateli, mlýn na řezání prken (pila) a krčma. V roce 1840 zde stála nejen pila ale i vinopalna, draslárna (budova, kde se vyrábí draslo) a myslivna.

Kolem Kamenné Lhoty byla soustava 9 rybníků, při průtrži mračen se největší z nich „Kukelský“ protrhl a vzal sebou ostatní, hráze byly protrženy a částečně odplaveny. K obnovení rybníků nedošlo a plochy se zalesnily. Obec neměla žádné jmění, výměra celé obce bylo 624 ha z toho 109 ha polí a luk a 515 ha lesa.

Až do roku 1925 nebyla Kamenná Lhota samostatnou katastrální politickou obcí, ale pouze osadou patřící k obci Sudějov. Proto býval v Kamenné Lhotě ne starosta, ale první radní - Václav Petránek - hostinský a chalupník z čp. 12.

Prvním starostou Kamenné Lhoty byl Josef Táborský z čp. 8, ale pouze půl roku, vystřídán byl Jaroslavem Nešporem čp. 4 (1925-1935). Za okupace byl odvezen do Kolína, poté do Terezína a do Drážďan kde byl 2.8. 1944 popraven.

 

Zvolení starostové:

Od roku 1948 byl MNV v čísle popisném 27.

 

Líšťany

Západně u Kamenné Lhoty ležela při potůčku samota Líšťany. Byla zde 3 popisná čísla, náležející ke katastrální obci Stará Huť. Veškerý majitel a bývaly to vždy lesy - náležel až do XVIII. století do obce Žandovské a k panství pečeckému. Myslivna v roce 1917 vyhořela domek čp. 17 byl prodán a poté zbořen, ve 30. letech zde stával užjen mlýn, jehož majitelem byl mlynář Josef Plešinger.

 

Střípek z minulosti

Dne 30.9.1755 se sjela v Sudějově komise, která šetřila příčinu sporu, který vznikl o les líšťanský, mezi majitelem statku jindického a majitelem panství pečeckého. Předsedou komise byl hejtman kraje čáslavského, dva komisaři, zapisovatel, zeměměřič a dva advokáti z Prahy a jeden znalec. Zajímavé bylo co těch 10 lidí za 4 dni snědlo, vypilo a kolik to tehdy stálo.

Snědli hovězího a skopového 27 kg, půl telete, 8 kg srnčího, 3 zajíce, 2 bažanty, 2 sluky, 8 koroptví, 102 kvíčal, krocana, husu, 2 kachny, 4 kapouny, 21 kuřat, spotřebovali 11 kg másla, 1/2 kg rýže, 3 citrony, 11 žejdlíků soli, snědli 20 bochníků chleba, housek, rohlíků, preclíků a piškotů za 2 zlaté. Komise musela míti mimo koření i sardele, mandle, mléko a smetanu. Piva pečeckého vypili 1 sud a třičtvrtě vědra. Vína vypili za 20 zlatých. Na dietách si dali tři členové stavu panského zaplatit 225 zl. Zeměměřič za mapu sporného lesa nakreslenou na místě samém dostal 14 zl. Pečecký pán dal svému advokátu 99zl., kolik platil jindický pán není zaznamenáno.

Z uvedeného vidno, že slavná komise nebyla snad mnohem menší, nežli cena sporného lesa samotného.

(zapsal kronikář Josef Vít Drnek v roce 1930)

V Kamenné Lhotě byl založen hasičský sbor 26.5.1936, přihlásilo se do něj 15 mužů a 7 žen(rozpuštěn byl r. 1949). Obec předala hasičskému sboru vkladní knížku, na které bylo 106 Kč. Původ této vkladní knížky je z roku 1906, kdy byl také založen hasičský sbor, ale neměl žádnou činnost, jen 1.6.1906 uspořádal taneční zábavu a výtěžek 45 Kč uložil na vkladní knížku. Za 30 let připočítáváním úroků se původní vklad zvýšil na 106 Kč.

Školou patřila Kamenná Lhota do Sudějova. Děti chodily do školy pěšky lesní cestou asi 3 km. V Kamenné Lhotě byla také knihovna, která měla 400 svazků knih.

 

Významný rodák Kamenné Lhoty

František Soukup nar. 22.8.1871 – 11.11.1940(umučen gestapem). První ministr spravedlnosti a předseda senátu národního shromáždění.

Dne 15.7.1934 byla slavnostně odhalena za přítomnosti dr. Františka Soukupa pamětní deska na rodném domě čp. 13 - původně panský hostinec.

 

Historie domu s číslem popisným 1

Původně zde stála myslivna, která byla během let přestavěna na budovu jednopatrovou. V roce 1879 byla přestavěna na lovecký zámeček. V přízemí bydlel lesní hospodář Rudolf Hybner, nadlesní Fr. Hlavizna a lesmistr Josef V. Drnek (první kronikář). První poschodí sloužilo za letní byt majiteli velkostatku Bohdanu svobodnému pánu Hrubému z Jeleni a jeho synu Josefovi. Kolem zámečku byl zřízen pěkný park a rybník, který se jmenoval „Zlatý“.

V roce 1950 byl lovecký zámeček přestaven na základní učňovsku školu. Adaptaci prováděla pobočka českých státních lesů nákladem 7 mil. Kč. V roce 1976 zde byl výchovný ústav pro mládež.

V devadesátých letech byl objektv restituci vrácen původnímu majiteli Jaromíru Hrubému. Pozemek a objekt věnoval Okresnímu úřadu na výstavbu domova důchodců, která měla začít na podzim roku 1999. Z důvodů nevhodnosti umístění domova do těchto končin, byla výstavba zrušena a přemístěna do Uhlířských Janovic, kde stojí dodnes nedostavěna.

Objekt byl zbourán v roce 2001 a část pozemků předána zpět původnímu majiteli. Tak končí historie krásného loveckého zámečku z roku 1879.

 

 

ZDROJ: www.cestin.cz

KONTAKT: obec@cestin.cz http://www.cestin.cz/

Nahoru