LHOTA-LÍSEK

LHOTA-LÍSEK

Lísek- KDE SE JIŽ VLKŮ NEMUSÍTE BÁT

 

Okolí obce je protkáno turistickými stezkami a je bohaté na turistické zajímavosti. Mezi Lískem, Vojtěchovem, Zubřím a Koníkovem lze v lesích najít nádherné smírčí a památné kameny (U Pytláka, Krejčího kámen, U Kubíka, U Tří srnců). Na místě prvního myslivec zastřelil pytláka, u druhého vojáci usmýkali krejčího za koněm, u třetího padl na vesničana strom a na místě toho posledního hrabě zastřelil jednou ranou hned tři srnce. Zbudování některých památníků se stalo aktem usmíření viníka zlého činu s pozůstalými i se svým svědomím…

 

V místě, kde byl počátkem roku 1830 zastřelen poslední pernštejnský vlk, zase stojí Vlčí kámen. Od toho roku už se vlků nemusíme bát. Vlk vážil 88 funtů a byl po vycpání instalován na hradě Pernštejně. Ve stejném místě najdete přírodní památku Vlčí kámen (porost kyselé bučiny).

 

První písemná zmínka o obci se datuje k roku 1360, kdy nesla původní název Lhota. Obcí s tímto názvem bylo mnoho, vycházel z pojmu lhůta a šlo o lhůtu, po kterou byly tyto obce osvobozeny od všech feudálních dávek a poddanských povinností. Naše Lhota patřila k hradu Pyšolci, od 15.století k Pernštejnu, po roce 1588 převážně k Bystřici. Kvůli četným záměnám byl název obce v roce 1951 změněn na Lísek, současně byla přidružena osada Lísek, která do té doby patřila pod Velké Janovice.

Právě tato osada Lísek (1771 pět chalup, vznik na místě lesa „Lísek") byla přejmenována na Malý Lísek. Zaniklá ves Pičulín stávala zřejmě v místech, kde dnes stojí jižní část obce Lísku. Název přešel na les Pičulín mezi Skalským Dvorem, Domanínským rybníkem a obcí Rovné.

 

Dominantou Lísku je empírový kostel sv. Mikuláše, který byl postaven v letech 1846–1852. Původní kostel stál uprostřed hřbitova a byl po vysvěcení nového zbořen. Vlevo před současným kostelem stojí původní Boží hrob z kostela. V obci rostou dvě chráněné lípy (ta u čísla 22 je stará 320 let, další u čísla 35 pak 280 let) a jeden javor dosáhl věku 240 let (u čp.3).

 

Ve střední části obce se nachází rychta (č.1), původně stavba ze 16.století. K obci Lísek patřil nedaleký hospodářský dvůr Na Skalách. Vznikl zřejmě v 16. století a zachovaly se plány na jeho přestavbu na zámeček. Zdejší rybník poháněl mlýn s pilou. Rok zde prožil budoucí spisovatel Gustav Pfeger Moravský. „ Položení dvora toho jest veleromantické," zaznamenal v pamětech. Dnes je zde k rekreaci vhodný Skalský rybník a hotel Skalský Dvůr (seminární a individuální turistika). Z Lísku pocházel známý rod Kozákův. ThDr. František Kozák (1857–1926) byl evangelickým farářem. překladatelem, vydavatelem, básníkem. Jan Kozák (1860–1934) byl učitelem a autorem zajímavých učebnic. Traduje se o něm, že až on zavedl nulu jako číslo. Od roku 1832 působil v Lísku farář Jan Pleskáč (1797–1873), národní buditel, autor četných povídek, pohádek a dramatu. V letech 1931–1965 byl farářem v Lísku Ludvík Vrána (1883–1969), literát, spolupracovník J.Demla a J.Floriana na Dobrém díle ve Staré Říši, jeden z prvních Kafkových překladatelů do češtiny. V Lísku je také pochován.

 

Součástí obce Lísek je sousední vesnička Vojtěchov (místní část, dříve svobodná rychta, památkou je tu kaplička se zvoničkou) a asi 2km vzdálená osada Lísek (lidově Malý Lísek).

ZDROJ: http://www.lisek.cz/historie/

KONTAKT: obeclisek@tiscali.czhttp://www.lisek.cz/

Nahoru