Lhoty / Lehoty

Lhota nad Moravou

Kronika Lhoty nad Moravou
Tradice loutkového a ochotnického divadla ve Lhotě nad Moravou

 Roku 1247 měl klášter Hradisko u Olomouce jen mlýn po Hradiskem a  když se majetek kláštera stále dary rozmnožoval, bylo nutno postavit mlýn druhý. Byl tedy založen u Nákla, které tvořilo část hradištského panství, a to na jednom z několika ramen řeky Moravy. Aby mlynář nebyl v  hlubokém lese sám bez ochrany, při  možném přepadení lupiči, byla u  mlýna založena malá ves, skládající se jen ze 6 chalupnických usedlostí.
Největší a nejdůležitější budovou ve Lhotě býval mlýn. Ve lhotském mlýně mleli poddaní všech obcí sousedících, pokud patřily k panství kláštera. U Řimic se dělí Morava v několik ramen. Na jednom z nich byl postaven mlýn ve Lhotě. Lhotský mlynář musel pomáhat při  opravě stavu v Řimicích. Roku 1474  vznikly spory mezi mlynáři, které urovnával Karel starší z Vlašimi a r. 1497 byla "řimická smlouva" o stavu (splav se stavidly) a jeho udržování, potvrzena králem Vladislavem II. Důležitého toho jednání účastnil se též mlynář ze Lhoty.
Litovelský rychtář vykonával soud na mlynáři sousedícími a měl k pomoci dva mlynáře-hejtmany. Hejtmanem byl r. 1565 též mlynář lhotský. Téhož roku byl vydán pracovní pořádek při řimickém stavu, v němž se praví: "Kdyby mladečský mlynář na stavu nějakou škodu spatřil, že by voda protékala, má obecnou dřevěnou sekeru vyslati, kterou mlynář, ani hodinu u sebe té sekery nepodržíc, poslati má, aby se dostala téhož dne až do Lhoty. Lhotský mlynář má na tuto zprávu téhož dne, nebo příštího, se vydati s tovaryšem, neb mládkem svým, na cestu a zastaviti se v Březové, pak na Šargouně atd. až všichni mlynáři se u stavu sejdou.

Písemná ukázka je z brožury Josefa Vrbky:"Lhota nad Moravou".

 Přehled významnějších událostí ve Lhotě v letech 1247 - 1970.
--------------------------------------------------------------------------------------

1247 - Založil klášter Hradisko  na jednom z několika ramen řeky Moravy u Nákla vodní mlýn. Aby nebyl mlynář v hlubokém lese sám bez ochrany při možném přepadení lupiči, byla u mlýna založena malá ves, skládající se jen ze 6 chalupnických usedlostí - tak byla založena Lhota u Nákla.

1497 - Byla králem Vladislavem II. potvrzena tak zvaná "Řimická smlouva" o udržování řimického vodního stavu.

1507 - Právo odůmrtí /dědické právo/ nabyla Lhota kolem tohoto roku zároveň s Náklem, Mezicemi a Stření.

1565 - Byl lhotský mlynář jmenován hejtmanem, jako pomocník litovelského rychtáře, při soudních rozepřích mezi mlynáři.

1618 - Při odboji protestantských stavů proti císaři Ferdinandu II. byla do vzpoury zatažena také Lhota s Náklem. Za trest odňato Nákelským r. 1620 obecní pastvisko, které užívali také Lhotští.

1631 - Je poprve ve farních matrikách nákelských připomínán rod Vrbků, jako nejstarší ve Lhotě.

1636 - Prvním prozatím písemně jmenovaným mlynářem ve Lhotě je Vít s manželkou Dorotou.

1642 - Chalupník Filip Vrbka pomohl hradišťskému opatu Jakubu Dodingovi zachraňovat poklad kláštera Hradisko před loupeživými Švédy.

1700 - Domy ve Lhotě se začaly stavět po tomto roce a tím přibývalo obyvatel.

1770 - Zavedeno číslování domů ve Lhotě podle pravidel tehdejší vrchnosti. Číslo popisné 1 obdržel dům ve vsi na pravé straně a sice z toho směru odkud vrchnost přijížděla. U nás to bylo od Nákla. Nejvyšší číslo měl dům na pravé straně cesty při výjezdu ze vsi zpět do Nákla. Podle těchto pravidel bylo na Lhotě očíslováno 10 domů.

1826 - Kvůli sporům o pastviny, na žádost lhotských sousedů, byla ves Lhota, která byla dosud osadou Nákla, spojena se Stření.

1830- Podle letopočtu na zvonečku r. 1830, byla asi postavena dřevěná zvonička na návsi.

1836 - Postaven dřevěný kříž s plastikou Krista - na návsi, Terezií Starostíkovou.

1838 - Definitivně ukončen spor o pastviny kolem Lhoty.

1898 - 1899 Byla zbudována silnice mezi Náklem a Lhotou.

1901 - Zřízena Antonínem Tymichem vodní turbína na výrobu elektrického proudu pro pohon mlýna, když před tím byl pohánem jen vodním tokem.

1903 - Založena mlékařské družstvo pro Lhotu a Střeň.

1908 - Započato se scelováním pozemků v dolních polích.

1911 - Vyhořel lhotský mlýn - majitel Antonín Tymich - poslední mlynář ve Lhotě.

1919 - Zapojena obec Lhota na elektrickou síť. Zdrojem elektřiny byla místní vodní turbina v továrně Václava Svobody.

1920- Postavil Václav Svoboda obytný dům č.p. 39 pro své zaměstnance.

1920 - Vystoupila obec Lhota ze svazku se Stření a stala se poprve v historii samostatnou obcí pod názvem Lhota u Nákla. Prvním starostou byl v témže roce řádně zvolen Antonín Korhoň č.p. 3.

1923 - Vyhořela Svobodova továrna.

1926 - Postaven nový betonový most přes mlýnský náhon před továrnou.

1930 - Hasiči zakoupili, jako první v okrsku, motorovou stříkačku.

1931 - Velká úprava a navážka silnice před továrnou a hájovnou, zpevněna a zvášena betonová stěna před továrnou, nové schodiště na "prádlo". Práce prováděla firma Florián Dohnal, zednický mistr Náklo.

1933 - Postavena svépomocí nová hasičská zbrojnice.

1935 - Konkurz na Svobodovu továrnu na nábytek.

1938 - Zakoupili zdejší továrnu manželé Josef a Marie Wilsonovi z Prahy od penežního ústavu v Olomouci.

1938 - Postaven pomník 8 obětem první světové války z obce Lhota a prvnímu presidentovi T.G. Masarykovi, na návsi ve Lhotě.

1938 - Přesídlilo do Lhoty 9 uprchlických rodin z Němci okupovaného pohraničí.

1938 - Zapojena obec Lhota na elektrárnu v Přerově.Provedena nová venkovní instalace.

1939 - Zemřel v Praze student medicíny Jan Opletal, jako první z obětí nacistické okupace. Rodák ze Lhoty č.p. 34.

1943 - Umučen v koncentračním táboře v Osvětimi Ferdinand Peřina, rodák ze Lhoty č.p. 14.

1945 - 8. května opustily obec Lhotu německé jednotky.

1945 - Ustanoven první poválečný Národní výbor s předsedou Rudolfem Prosickým.

1945 - Založeno strojní družstvo - zakoupen traktor FARMAL a později mláticí souprava.

1947 - Dokončena velká nástavba a přístavba hasičské zbrojnice ještě na úřadovnu MNV. Dům dostal č.p. 19.

1948 - Poslední ohlašování obecních zpráv - bubnování - poslední obecní bubeník Meto - děj Berka. Byl dán do provozu místní veřejný rozhlas.

1949 - Znárodněna Wilsonova továrna.Prvním národním správcem byl Ladislav Lukeš z Příkaz.

1949 - Změna názvu naší obce Lhoty u Nákla na nový úřední název Lhota nad Moravou.

1950 - Založeno místní skupinou Československého svazu mládeže ČSM marionetové loutkové divadlo, vedoucí Jaroslav Olbert č.p. 44.

1951 - Zřízena první autobusová linka Pňovice Náklo. Hlavně jako školní autobus.

1951 - Zřízena družstevní prodejna JEDNOTA v č.p. 2, jako obchod se smíšeným zbožím.

1952 - Založeno JZD /Jednotné zemědělské družstvo/, ale již v roce 1953 se rozpadlo

1960 - Zrušen MNV ve Lhotě a založena sloučená obec Náklo s obcemi Střeň, Lhota, Mezice.

1960 - Zrušena obecní kroniky v obcích Lhota, Střeň, Mezice a zavedena společná kronika sloučené obce Náklo.

1960 - Protiprávně vyvlastněna hospoda č. 4 Jaroslavu Vicencovi. Novým majitelem se stalo spotřební družstvo JEDNOTA, se sídlem v Olomouci. Vicencovi obdrželi za celý objekt pouhých 8.000,- Kč.

1961 - Provedeno celostátní sčítání lidu, domů a bytů. Ve Lhotě 49 domů a 194 obyvatel.

1962 - 1964 Provedena kanalizace od propustku u budovy MNV po mlýnský náhon, v délce asi 200 m.

1962 - Dokončena asfaltová silnice Náklo - Lhota.

1964 - 1965 Zbudována občany betonová protipožární nádrž za budovou MNV.

1965 - Začaly vycházet místní noviny Nákelský zpravodaj.

1966 - 1967 Vybudována nová moderní asfaltová silnice Lhota-Střeň, včetně 4 nových betono - vých mostů a 2 propustí.

1968 - 85 lhotských občanů podepsalo 21. srpna protestní rezoluci proti násilnému obsazení území našeho státu vojsky Varšavské smlouvy.

1968 - Dokončena ochranná protipovodňová hráz podél mlýnského náhonu v úseku Lhota - Březové.

1969 - Dokončeno nové výbojkové, stožárové, kabelové osvětlení návsi ve Lhotě a cesty ke Střeni.

1970 - Sčítání lidu, domů a bytů. Ve Lhotě 47 domů a 173 obyvatel.