MACHOVSKÁ LHOTA

MACHOVSKÁ LHOTA

Známé osobnosti
KAREL DOSTÁL


Machovská Lhota

Machovská Lhota leží uprostřed Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, v údolí mezi Broumovskými stěnami a polským národním parkem Góry Stołowe. Klidné horské prostředí Machovské Lhoty je ideálním východiskem pro všechny typy turistiky, horská kola, horolezectví, lyžování, houbaření nebo jednoduše kvalitní odpočinek pro celou rodinu či jednotlivce. Okolí Machova nabízí krásnou a romantickou přírodu včetně skalních měst.

Machovská Lhota je rodištěm Karla Dostála (1750–1813), vůdce vzbouřených sedláků na Policku. Spisovatel Alois Jirásek sem zasadil část děje svých románů "U nás" a "Skaláci". Zajímavou památkou je dům s vysazenou patrovou komorou na sloupech – bývalá Kubečkova evangelická fara.

V místě se nachází proslulá stylová hospůdka U Lidmanů, kde se pravidelně konají plesy místních organizací a spolků. Každý týden se také stává dějištěm známých Zpívánek, které přitahují nejen místní nadšence folkloru, ale i návštěvníky z okolních obcí. Sbor dobrovolných hasičů ve Lhotě pořádá pravidelné hasičské soutěže. Machovská Lhota je také dějištěm významných sportovních akcí jako je například přeshraniční závod Českého poháru běhu do vrchu s mezinárodní účastí Běh na Hejšovinu. Lhotou každý rok projíždí účastníci nejtěžšího maratonu horských kol v České Republice Rallye Sudety. Populární recesní akcí se v posledních letech stal podzimní běh na lyžích Lhotské struhadlo.

Z historie

Převzato z Knihy o Polici nad Metují a Policku, Díl 1: Dějiny do roku 1914. Autor Stanislav Brandejs.
Vydáno nákladem městské rady v Polici nad Metují, tiskárna Melantrich a.s. Praha, 1940.

Vesnice Lhota zv. Polická vznikla někdy r. 1254 (nejspíše krátce po tomto roce) pod svahem hory Přívrat na východní straně potoka Trnkavy. Na druhé straně potoka vznikla záhy na to (možná, že i současně) také Lhota zv. Náchodská, ježto za potokem bylo už panství náchodské. Proto také mluví privilegium krále Václava IV. z 20. září 1395 jen o polovici Lhoty, totiž Lhotě zv. Polické. V urbáři panství břevnovského z r. 1406 je Lhota vynechán a – snad omylem, nedopatřením nebo z jiných neznámých nám dnes důvodů. Nevíme proto přesně, kolik lánů a prutů země tamní hospodáři měli ani jaké byly jejich roční platy peněžité a naturální a jaké byly jejich robotní povinnosti. Pravděpodobně byly asi podobné platům a robotám platným v sousedním Bělém.

Ve Lhotě Polické stával v 16. Století svobodný mlýn; majitel tohoto mlýna (svobodník) neměl právo mletí pro lidi kromě vlastní potřeby a musil proto za toto právo odváděti vrchnosti roční plat 8 kop míšeňských.

Podle urbáře z r. 1727 čítala Lhota (Polická) 4 sedláky a 13 jiných obyvatel (nevíme, byli-li to zahradníci či domkáři; pravděpodobně to byli domkáři, neboť v letech 1654–1727 bylo ve Lhotě postaveno 7 domků). Obecního gruntu neměla obec lhotská mnoho, jen asi 1 3/4 korce, které pronajímala a za něž dostávala 2 zl. kr. nájmu. Lhotští měli na Policku rybolov na potoku Trnkavě společný s lhotskými z panství náchodského.

V urbáři z r. 1727 je už Lhota (Polická) uváděna. Tehdy byly už platy peněžité a naturální, jakož i robotní povinnosti poddaných ovšem už jinaké než za dob urbáře z r. 1406; platy byly poněkud sníženy, zato však naturální platy a robota zhoršeny.

Sedmiletá válka postihla i tento zapadlý kraj; např. 13. června 1741 strhl se tu pokřik, že berou mladé násilně na vojnu a již se lhotští a machovští rozprchli do lesů a do skal a skrývali se tam po několik dní a nocí, dokud to nebezpečí trvalo.

Roku 1761 nařídil nemilosrdný opat Bedřich, aby lhotským bylo zvýšeno výkupné z roboty, které platili od dob opatů Tomáše a Otmara; pravděpodobně také četní lhotští přecházeli na panství náchodské, tam se ženili nebo vdávaly a pod. To vyvolalo mezi tamním selským lidem velikou nevoli a nespokojenost a neni proto divu, že se v rodině Dostálů ve Lhotě Náchodské o vrchnosti příliš dobře nemluvilo. To byly asi první impulsy k pozdějšímu rebelanství Karla Dostála, „selského generála“, který se tu narodil 16. prosince 1750 a později se přiženil do Bělého, kde i zemřel.

Roku 1776 vznikl spor mezi opatem břevnosko-broumovským a biskupskou konsistoří královéhradeckou, zda N. Srbská, Bělý a Lhota (Polická) patří ke kolatuře náchodské či polické. Spor se vlekl delší dobu a skončil kompromisem v ten smysl, že tyto polické obce se přidělují k faře machovské, která se pak měla obsazovati faráři z kláštera polického.

O Lhotě zv. Machovské na panství náchodském je první zmínka v urbáři panství náchodského z r. 1497; je však mimo pochyby, že stávala již po dlouhá léta dříve.

ZDROJ: http://machovskalhota.cz/o_lhote.html

KONTAKT: ou.machov@worldonline.czwww.machov-obec.cz

Nahoru