Lhoty / Lehoty

Jeníčkova Lhota

Jeníčkova Lhota (německy Jenitschek Lhota) je dnes součást obce Chotoviny, k 1. 1. 2004 měla 96 obyvatel. Katastrální výměra Jeníčkovy Lhoty je 488 ha, nejvýše položené místo zastavěného území je v 482 m n. m.

Historie

Jeníčkova Lhota se poprvé připomíná roku 1360, kdy je zmiňován Přibík Lysec z Pňové Lhoty a ve stejné době také předek vladyckého rodu Štítných ze Štítného, Mikšík z Pňové Lhoty.

V roce 1621 byla Jeníčkova Lhota vypálena vojskem obléhajícím Tábor a na její obnovení musel Kašpar Hencl ze Štenberka vynaložit 2458 kop míšeňských. Po třicetileté válce byla ves rozdělena na 5 částí – díl Pacovský, poddaný klášteru pacovských Karmelitánů, díl Měšický, příslušející k měšickému statku, díl Chotovinský, patřící Vítům ze Rzavého a poté Vratislavům z Mitrovic, díl Kostelní záduší, poddaný chotovinským farářům, a poslední díl svobodnický, vlastněný svobodnickým rodem Sedloňů.

Za starosty Jana Volfa byla v roce 1883 zřízena v Jeníčkově Lhotě škola pro děti z Jeníčkovy a sousední Broučkovy Lhoty. Zajímavostí je, že školní budova, postavená za náklad 6000 zlatých zednickým mistrem Františkem Kuldanem z Ratibořských Hor, stála na místě morového hřbitova z roku 1680. Dnes již škola v Jeníčkově Lhotě zanikla.

Tvrz

V Jeníčkově Lhotě se nachází tvrz, postavená v 17. století a přibližně o dvě století později upravená na zámeček s kaplí. Stav bývalého zámečku byl více než žalostný, po nedávné rekonstrukci, je již v lepším stavu.