Lhoty / Lehoty

Lhotky (Velké Meziříčí)

Historie
Lhotky patří odjakživa do Spojeného království Lhotek, Kúsek a Radslavic. Někteří rádoby vtipálci s oblibou překrucují pradávné heslo:

„Lhotky, Kúsky, Radslavice

hlavní města v republice.“

(To k jakému komolení tohoto trefného verše dochází, zde nemůžeme uvést, poněvadž hanobení Království je zde trestáno velmi přísně).

Od našeho spřízněnce p. Buriánka z Brna, jehož babička se ve Lhotkách narodila, přišla hezká verze říkanky:

„Lhotky, Kúsky, Radslavice,

to nestojí za střevíce."

 

Ač zapomenuti v odlehlých hvozdech Vysočiny, přesto není možné vnímat historii Lhotek, Kúsek a Dolních Radslavic odděleně od historie moravské či české. Proto zde uvádím některá historická fakta, která zprvu zdá se, s naším krajem nesouvisí, ale poté se ukáže, že opak je pravdou. Odpusťte tedy připomenutí událostí, které vyvrcholily založením našich osad.

 

*880 vzniká samostatná panonsko-moravská církevní provincie v čele se sv. Metodějem. Morava se tak stává první slovanskou zemí, která má samostatnou církevní organizaci s církevním právem a vlastním písmem. Papež Jan VIII povoluje slovanské bohoslužby a souhlasí s vytvořením moravské arcidiecéze [8] s.18

*895 Češi se odtrhli od Velkomoravské říše a dobrovolně se poddali Frankům

*907 Morava nedokázala vzdorovat opakovaným útokům Maďarů a velkomoravský stát se rozpadá

*1019 Morava připojena k Čechám

*1063 Obnovení olomouckého biskupství, které navazuje na arcidiecézi sv.Metoděje. Olomoucké biskupství získává velkou oblast Vysočiny a pro svou kolonizaci zakládá na východě Křižanov (podle www.krizanov.cz založen až 1239) a na západě Polnou jako poslední výspy civilizace. Na místech našeho Království je stěží proniknutelný prales.

*1101 moravská údělná knížata Oldřich a Litold zakládají v Třebíči benediktinské opatství, které patří pod znojemské údělné knížectví. Tímto se osidlování k našim končinám blíží od jihu.

*1185 Bitva u Loděnic u Moravského Krumlova o samostatnost Moravy. Český kníže Bedřich vítězí

*1189 Moravský markrabě Konrád Ota uznává svrchovanost českého panovníka nad Moravou. Moravské markrabství však zůstává svébytným státním útvarem i nadále.

*13. století vzniká šlechta, zvyšuje se zemědělská produkce, roste výroba pro směnu a trh. Dochází ke kolonizaci Vysočiny

*1250 založeno benediktinské proboštství v Měříně (portál kostela sv.Jana Křtitele)

*1230 Tasovci, páni z Lomnice od Tišnova zakládají meziříčský hrad.

 

*Ve staré kronice stojí:

"Obec Lhotky leží v údolí, obklíčena vrcholy 637 a 615m vysokými (podle nejnovějšího měření má Ambrožný kopec 640m.n.m.). Dříve se obec nazývala Lhota pak Lhotka, poté Lhotca a Lhotky Rankovy. Nyní nese název Lhotky."

 

*Lhotky a Kúsky tvořívaly dříve samostatný statek pod názvem Kusá Lhota nebo také Kusálhotka

*1353 první písemné zmínky o Dolních Radslavicích

*1361 v kronikách se hovoří o panu Radoňovi z Radslavic

*1361 Jan z Kúsky prodal dvůr, 4lány a chalupu ve Lhotce řečené Kuska s příslušenstvím Ctiborovi z Volfeřic a dědicům za 100 kop gr. [1] s.266

*1361 Buček z Mostišť vlastní Mezirziecz villis, vida ještě tehdy i Meziříčí (později Velké) bylo pouhou vesnicí. V zemských deskách je poté poopraveno slovo villis na oppido a tak můžeme o Meziříčí až od tohoto data hovořit jako o městečku

*1371 objevují se písemné zmínky o osadě Kussa Lhota. Tento rok je považován za první písemnou zmínku o Lhotkách. Jan z Kúsky prodal dvůr s 5 a ½ lány Janu Hospřidovi z Třebíče ve Lhotkách-Kuskách za 60kop [1] s.266

*1377 Dolní Radslavice jsou v písemnostech zmiňovány jako Radslavičky

*1390 Kúsky jsou v kronikách označovány jako Kussalhotka

*1409 Zikmund z Bobrůvky (Bobrůvka) prodává ves Kúsky měšťanu Fabiánu z Meziříčí

*1412 Petr ze Sovince (hrad Sovinec u Šternberka) si nechává v lánovém rejstříku připsat 8 lánů s příslušenství ve vsi Lhotka v ceně 26 kop a 40 krejcarů

*1412 Kúsky toho času nesou název Kusska

*1415 upálen mistr Jan Hus

*1415 druhého září je sepsán Stížný list proti upálení mistra Jana Husa. Stížný list byl pak předložen kostnickému koncilu až 30.prosince 1415. Na 452 příslušníků střední a nižší české a moravské šlechty připojuje svou pečeť (úplné znění zde). Aby se vešly jména všech pečetitelů, byl vyhotoven v osmi exemplářích. Dochoval se však jen jediný označený jako druhý, nyní uložen ve skotském Edinburgu. Na sedmém vyhotovení je uveden Jan z Kúsky a Jan ze Lhotky

*1424 umírá Jan Žižka z Trocnova

*1424 tažení husitských vojsk na Moravu po trase Přibyslav – Velké Meziříčí – Ivančice – Brno

*1430 sirotci a Pražané táhnou přes Velké Meziříčí ve směru na Brno

*1442 Petr ze Sovince prodává Paběnovi z Meziříčí a jeho synu Janovi ve Lhotkách 8činž. lánů s příslušenstvím za 26kop a 40gr. [1] s.270

*1447 Těchto 8 lánů pak přenechává Jan (syn Jana z Meziříčí, řečeného Šternberk) a tasovský farář Zikmund Janu Moravovi brněnskému měšťanu (měštěnínu) a jeho manželce Elišce. Lhotky nesou název Lhotca [1] s.269.

*1431 husité z Čech táhnou přes Velké Meziříčí ve směru na Ivančice a Znojmo

*1464 Jan Morava pohnal Václava Pavlovského, měšťana meziříčského, za 27 kop gr., že mu držel ves Lhotku

*1481 Dědička po Janu Moravovi, Markéta z Meziříčí převádí v Rankových Lhotkách 5 lánů se vším příslušenstvím na Václava (svého přítele) a Martu Pavlovských.

*1490 Zikmund Pavlovský kupuje od Jana Moravy z Brna ves Kúsky, kterou za tři roky prodává majiteli panství

*1493 Po smrti Václava Pavlovského postupuje Marta Pavlovská a její syn Zikmund Janu z Lomnice a Meziříčí 5 dědičných lánů a 8 lánů věnného se vším příslušenstvím. Jan z Lomnice a Meziříčí získává majetek lhotecký i kúsecký a osady jsou tak trvale začleněny do panství meziříčského. Domy jsou z kamene a z vepřovic.

*1493 městský úředník Václav z Bukového vlastní Děkanův dvůr u Radslavic

*1532 na cestě z Velkého Meziříčí do Dolních Radslavic je v této době několik rybníčků [9] s.108

*1550 také Dolní Radslavice jsou převedeny do meziříčského panství

*1656-1749 ve Lhotkách mají své rodné domy rody Dvořáků, Petrželků, Koblížků, Korbelů, Prokšů, Nováčků, Vejrostů a Melkesů [1] s.271

*1656-1749 si v Dolních Radslavicích zachovaly své rodné domy rodiny Lavických, Doležalovi a Komárkovi [1] s.170

*1672 Lhotky jsou přifařeny k farnosti velkomeziříčské spolu s Balinami, Dolními Radslavicemi, Hrbovem, Lavičkami, Kúskami, Martinicemi, Mostištěmi, Oslavicí, Osovým, Petrávčí a Vídní [9] s.172. Obilný desátek platily všechny tři naše obce už v r.1601, to znamená, že k přifaření muselo dojit ještě dříve [9] s.125.

*1762 na mapě velkomeziříčského děkanství jsou Lhotky nazývány Lhotkou. V každé vesnici byl vrchností ustanovený rychtář, který dohlížel na odvádění peněžní renty a plnění robotních povinností. Sám rychtář byl osvobozen od roboty

*1770-71 velká neúroda v kraji [9] s.208

*1771 začínají se pěstovat erteple, jinak řečeno zemská jabka neboli brambory

*1775 venkovské oblasti trápí hladomor. Robota je v tomto období ještě těžší. Robotuje se šest půldnů v týdnu, v zimě pak pět půldnů. Sedláci z Dolních Heřmanic se po nedělní mši usnesli, že je třeba jednat s vrchností o úlevách. Posílají posly do všech okolních vesnic. Tak se 21.7.1775 jejich  zástupci vydali k velkomeziříčskému zámku. Tam je však obklíčilo vojsko a počalo vyšetřování, kdo rebélii zpunktoval. Rychtáři jednotlivých vesnic se brání vesměs tak, že je k povstání donutily okolní obce. Rychtář lhotecký František Podsedník na svou obhajobu vyšetřovateli uvádí, že celé spiknutí prozradil vrchnímu úředníkovi, ale sedláci se připojili k ostatním, protože jim bylo vyhrožováno od Dolních Heřmanic, Rudy, Jabloňova a Březejce [9] s.209

*1775 po selské vzpouře bylo možné se vykoupit z roboty

*1790 v Dolních Radslavicích začal soukromě učitelovat ve svém domku č.p.12 krejčí Prokop, kam chodily také děti ze Lhotek

*1819 soukromá škola p. Prokopa končí a dále pak provozuje krejčí František Dvořák školu ve své chalupě  ve Lhotkách v domě č.23 a v této činnosti pokračuje celých 36 let

*1819 děti z Radslavic musejí chodit do školy do Velkého Meziříčí

*1848 Lhotky, Kúsky a Dolní Radslavice patří do panství velkomeziříčského. Na zámku vykonával správu panství: vrchní – nebo-li inspektor, purkrabí, důchodní, obroční, lesní správce, hospodářský správce, pak také porybný

*1848 zrušena robota

*1850 Kúsky a Dolní Radslavice se stávají osadou obce Lhotky

*1851 František Kaláb, soukeník velkomeziříčský, požadoval zrušení mlýna č.29. Vodu z náhonu původního mlýna chtěl využít k pohonu přádelny, postřihovacího stroje a valchy. Lhotečtí proti tomu protestují. Protest je zamítnut s odůvodněním, že ve vzdálenosti 2hodin cesty existuje v okolí Lhotek celkem 30 mlýnů

*1860 velkomeziříčský řídící učitel Václav Mezník na svém statku ve Lhotkách pěstuje chmel

*1865 poslední rok vyučování v „domácí škole“ ve Lhotkách

*1867 Císař a král František Josef I. věnuje na novou jednotřídní školu ve Lhotkách 500 zlatých (1000 korun). Za tři koruny se dala pořídit kopa vajec. Stojí-li dnes jedno vajíčko 3Kč, pak císař pán věnoval na stavbu naší školy asi 60tisíc dnešních Kč. V témže roce je škola dostavěna (dnes dům č.37 ve Lhotkách), kam začínají chodit i děti z Radslavic a Kúsek

*1877 školní knihovna již obsahuje 105 svazků

*1881 řídící učitel Václav Mezník umírá a s ním také končí pěstování chmele ve Lhotkách. Traduje se, že tato plodina je svou kvalitou srovnatelná s chmelem žateckým

*1883 Josef Dufek zakládá obecní kroniku. Tato kronika se bohužel nedochovala. Některé události však byly zachovány ve Vlastivědě Moravské Augusta Kratochvíla pro okres Velkomeziříčský [1]

*1887 na škole působí jako řídící Josef Plachetka

*1892 jednotřídka již nevyhovuje potřebám školáků, zahájena stavba nové školy

*1893 dostavěna nová škola, sloužící dodnes

*1896 ze školy se stává dvoutřídka a školu navštěvuje až 89 dětí [4]

*1900 ve Lhotkách je 45 domů, 235 katolíků- Čechů.

*1907 vybudována silnice z Radslavic do Velkého Meziříčí a z Radslavic na Ronov [1] s.170

*1909 se narodil v Kúskách profesor RNDr. Josef Kratochvíl DrSc.

*1912 J. Baštář z Dolních Radslavic nechal postavit u silnice na Březejc kamenný kříž (Hortův kříž)

*1918 na sklonku I. světové války se ženy ze Lhotek modlily za své muže u malé kapličky sv. Václava (červená turistická značka) na kraji lesa Bučí a ti se jim skutečně z fronty zdraví vrátili. Tolik praví kronika, my však víme, že se někteří rodáci z vojny nevrátili, např. Josef Trojan zemřel 3.3.1916 na srbské frontě

*1923 podle Kroniky Velkomeziříčské se začíná se psát Kronika lhotecká až v roce 1923. Zasloužil se o to řídící učitel naší školy František Křipal. Srovnejte s rokem 1883. Poté měl psát kroniku až do roku 1938 Alois Drápela. Tato kronika se také nedochovala.

*1926 16.5. se stává starostou Antonín Holán z Radslavic [10] s.29

*1927 22.7. obrovské krupobití v našem regionu, ve Lhotkách napáchalo největší škody z 25 postižených obcí v okolí

*1935 začala stavba silnice Lhotky-Sviny s cílem snížit nezaměstnanost. Práce probíhala ručně pouze za pomoci lopat a krumpáčů.

*1936 je regulován potok protékající Lhotkami (dnes je ztracen v kanalizaci)

*1938 starostou je František Bartůněk z čísla 32, který ve funkci přečkal celou válku

*1938 dvě měšťanské školy ve Velkém Meziříčí se stávají újezdními a je přiškoleno 15 okolních obcí Baliny, Březejc, Hrbov, Jabloňov, Kozlov, Lavičky, Lhotky, Martinice, Mostiště, Olší, Oslavice, Osové, Petráveč, Uhřínov a Vídeň

*1941 fašisté zabírají hotelovou školu ve Velkém Meziříčí pro ubytování německé mládeže. Škola Světlá i její internát byly po celou dobu války přestěhovány do různých míst tehdejšího okresu Velké Meziříčí. Několik „světlušek“ pak přebývalo k radosti místní mužské populace i ve Lhotkách. Studentky jsou také umístěny v Budišově, Černé, Oslavicích a Rudíkově

*1942 založen hasičský sbor, dnes SDH Lhotky, více zde

*1945 osvobození proběhlo v naší obci velmi pokojně, nebyl nikdo ani raněn.

*1945 9.května kolem poledne šel ze Lhotek do hájenky v lese Šíp student Stanislav Křehlík z Olší [11] s.150. Byl nasazen na nucených pracích v Německu, odkud ke konci války utekl. Ukrýval se u známých v hájence. Asi 300m od hájenky potkal první osvoboditele - dva kozáky na koních. Ti jej legitimovali a když uviděli německou legitimaci, kterou měl Stanislav z nucených prací, zastřelili jej v domnění, ze se jedná o Němce.

*1945 dosavadní starosta Fr. Bartůněk byl zvolen nyní už předsedou Národního výboru

*1945 potřebujete-li zakoupiti rozličných tovarů či vám je libo polotovarů, zajděte k Budínům (dnes Rösslerovi), zatím ještě stále vykonávají svoji živnost

*1945 20.prosince zvolen nový předseda J.Ondráček z Dolních Radslavic za Fr.Bartůňka, který se stěhuje do pohraničí. Do pohraničí se přestěhovaly také rodiny Fr.Rosy, Fr.Štěpánka, Jos.Trojánka a Lud.Drápely.

*1946 obec si bere půjčku 297.000Kčs na elektrifikaci

*1947 1.7. dochází k rozdělení na samostatné obce Lhotky a obec Dolní Radslavice s osadou Kúsky

*1948 obec Lhotky si půjčuje 30.000Kčs na telefonizaci

*1952 založeno Ovocnářské družstvo 45 členy družstva, vysázeno bylo 1200 ovocných stromků, převážně jabloní (dnes jabloňový sad Za stodolama)

*1952 družstvo žádá o úpravu půdy, což většina členů odmítá a tak zůstává pouze 13členů a zakládá se tzv. Otrubové družstvo. Vypůjčuje se mlátička s lisem a poprvé se sklízí obilí společně

*1955 profesor RNDr. Josef Kratochvíl DrSc. získává za svoji práci Státní cenu Klementa Gottwalda

*1955 založeno JZD Lhotky a JZD Dolní Radslavice. Předsedou JZD ve Lhotkách se stal Marek Antonín z čísla 42 a radslavským předsedou byl Svoboda Stanislav [10] s.33

*1957 16.května se při průzkumném letu zřítil do lesa nad Březejcí směrem ke Kúskám poručík Ladislav Klimek s letounem MIG-15. Na místě nechala jeho rodina zbudovat malý pomníček, kam místní nosili zbytky havarované stíhačky

*1957 26.srpna dochází ke spojení obou JZD a předsedou se stává Josef Procházka č.19 [10]                   

*1965 ke kulturnímu domu přistavěno přísálí, Jednota, požární zbrojnice a kancelář starosty [10]

*1969 profesor RNDr. Josef Kratochvíl DrSc. získává Řád práce

*1971 ředitelkou školy se stává paní Marie Zimmermannová (po ředitelce Doležalové)

*1972 ve škole jsou nové stropy a nově nainstalované ústřední topení [10]

*1972 dostavěna bezprašná silnice do Kúsek

*1972 300m od obce je budován plynovod a ropovod

*1972 požární sbor Lhotky úspěšně zasáhnul proti požáru stodoly v D.Radslavicích

*1973 sloučeno JZD Lhotky a Březejc, předsedou se stává Krejčí Stanislav z Březejce

*1973 náš kraj postihlo velké sucho

*1973 SSM dostává od JZD drůbežárnu, která se stala pro široké okolí pověstným centrem kultury mladých - 15 mladých požárníků začíná cvičit požární sport

*1973 v obci je 15 automobilů, v každém čísle je televizor a motocykl značky Pionýr

*1974 z 15. na 16. ledna namrzaly dešťové srážky tak intenzivně, že byly velké polomy. Námraza a poté i padající sníh poničil 8 sloupů elektrického vedení, telefon nebyl 2 měsíce v provozu.

*1974 28.července začal psát Kroniku lhoteckou pan František Krčál [15] s.294

*1974 u Kúsek byl dobudována požární nádrž, kterému navzdory jeho účelu říkáme Koupák

*1974 je dokončena stavba čtyřbytovky. Za školou na kopci začíná stavět J.Rychlý a J.Čížek nové rodinné domy

*1974 kříž na rozcestí silnic na Lhotky a Kúsky byl přemístěn z důvodů stavby plynovodu na protější stranu silnice. Nový dřevěný kříž vyrobil J.Novák a namaloval O.Anděl.

*1974 vzhledem k loňskému suchu byla vybudována nová studna v Kopřivníku o průměru tři metry a hloubky 7m

*1975 rok konce pětiletky ovlivněn velkým suchem (3 měsíce nepršelo), voda pro JZD dovážena z okolních rybníků, úředníci na ministerstvech mají spoustu práce, abychom pětiletku splnili alespoň papírově

*1975 na konci Lhotek ve směru na Sviny byla vybudována otočka pro autobus, který jezdí v 5:25, 7:30 a 14:30 a zase se vrací

*1975 v Dolních Radslavicích vybudováno veřejné osvětlení. U Březinky jsou zastaveny stavby nových domů z důvodu blízkého plynovodu. Přesto dnes v těchto místech stojí nové domy.

*1976 v Březejci "dočasně" uzavřena škola a tak se ze lhotecké stává dvoutřídka, kam nastupuje učitel z VM Milan Milostný. V tělocviku hrajeme poprvé fotbal a hned se nám ráno lépe vstává

*1977 dokončuje se stavba autobusových zastávek ve Lhotkách a Dolních Radslavicích

*1977 JZD uskutečňuje další meliorace a dále se mění ráz okolní krajiny

*1977 komentátory televizních novin již můžeme ve dvou domácnostech Lhotek vidět barevně. Celkem mají občané 22 automobilů

*1977 14.dubna shořelo hospodářské stavení paní M. Drápelové v Dolních Radslavicích. Požár byl způsoben rozpálenou cihlou, kterou paní Drápelová dala seleti do slámy, aby se zahřálo [10]

*1978 zemědělské družstvo Lhotky se připojilo k JZD Dukla Dolní Heřmanice, přičemž Kúsky, Dolní Radslavice a Březejc se staly lhoteckými farmami. Scelování pokračuje, naším cílem je vybudovat velké lány po vzoru obilnice Evropy Ukrajiny

*1978 JZD postavilo odchovnu mladého dobytka pro 450 kusů [10]

*1978 škola v Březejci se zavírá již natrvalo, děti z Březejce dojíždějí do Lhotek

*1978 započata stavba velkého sportoviště u Kúsek, když v plánu se objevuje kluziště, volejbalové hřiště, tenisový kurt, střelnice malorážková a střelnice kulová do 50m. Plánuje se ostošest. Co se naplánuje, jakoby již stálo. Materiál dovezený na tuto megastavbu je brzy rozebrán. Společné vlastnictví ukazuje svou horší tvář. Sportoviště asi nebude, individuální potřeby převládají nad potřebami společenskými

*1978 podniková kuchyně JZD prodává svým členům obědy za 5Kčs, ženy - kuchařky sní svůj nový sen o větší emancipaci, podnikových uklízečkách, podnikových vychovatelkách. Většina obyvatel obědvá z hliníkových S-šálků ešusů. Na požárnickém čundru vzniká jazykolam: osuš, ešus

*1979 Silvestr 1978 je blátivý, hrajeme naposled v roce fotbal. Na Nový rok je -20 stupňů Celsiových. Tato zima trvá asi týden. Jsou vyhlášeny uhelné prázdniny.

*1979 svazáci začínají stavět mateřskou školku

*1979 zbudování bezprašné silnice Lhotky-Kúsky [10]

*1979 začíná jezdit nový autobusový spoj pro odpolední směnu ve 13h do Velkého Meziříčí a ve 22:30 nazpět

*1980 celé Spojené království Lhotek, Kúsek a Radslavic se stává opět částí Velkého Meziříčí, doba poroby pokračuje. Populace Velkého Meziříčí po této integraci dosahuje 14500 obyvatel

*1980 ženy pořádají Babský bál a začínají vystupovat po okolních vesnicích se svým programem o tom, jak se kdysi namlouvalo a jak se kdysi předlo a povídalo

*1980 přestává se psát kronika obce Lhotky, povinnost psát kroniku na sebe přebírá město Velké Meziříčí

*1980 mladí požárníci v kategorii starších žáků vítězí v okresním kole soutěže Plamen v Bohdalově [10]

*1980 mladí pionýři byli sloučeni s mladými požárníky [10]

*1980 Požárnický kroužek má čtyři družstva, mladší žákyně, dvě družstva mladších žáků a družstvo starších žáků

*1980 v létě je velké sucho a na podzim pak prudké deště. V I.třídě (1. a 2. ročník) se učí 20 žáků a ve II.třídě (3. a 4. ročník) je pak 19 žáků. Ve škole vyučuje Marie Zimmermannová a důchodce A.Plachetka. Ve třídách je zavedeno osvětlení zářivkami a pro učitele je zřízena sborovna [15] s.294

*1981 Mladí požárníci Lhotky vybojovali první místo v ČSSR v celostátní soutěži Plamen. Soutěž se konala ve Světlé nad Sázavou. Po prvním dni byli na posledním místě, pak ale nastal po návratu trenéra Stanislava Kamana ze svatební cesty nevídaný zvrat, během něhož bylo našim hrdinům nejprve nakopáno a pak snad setrvačností vyhrávali jednu disciplínu za druhou. Stačili dokonce ustanovit i nový československý rekord v požárním útoku v čase 32,68s (když se stříkalo na 10l terče).

*1982 v září je slavnostně otevřena školka, kam nastupuje 26 žáků. Do školy jde letos celkem 36 žáků. Do zaměstnání dojíždí 65 občanů Lhotek, 13 z Kúsek a 14 z Dolních Radslavic [15] s.424

*1982 Mladí požárníci se opět umísťují mezi špičkou republiky, když skončili ve Svitu u Vysokých Tater na 2. Místě

*1983 na mezinárodní soutěži v Holandsku se umísťuje tým mladých požárníků na 5.místě z 11 reprezentací. Do I.třídy nastupuje 21 žáků a do II. 22 žáků [16] s.66

*1990 založen sportovní klub SK Sokol Lhotky. Oddíl stolního tenisu se zapojil do okresních soutěží.

*1992 místní části velkomeziříčské z roku 1980 se osamostatňují. Lhotky, Kúsky a Dolní Radslavice usilují také o samostatnost. Nakonec se ale projevuje naše váhavost, kdy nám není jasné, co by bylo výhodnější a zůstáváme raději pod křídly meziříčskými [9] s.401

*1994 ve žlebu na trati Pod Bučím severně nad Dolními Radslavicemi byl vyhlášen Lavického buk památným stromem. Buk lesní má obvod kmene 3,25m, výšku 25m, šířku koruny 25m a stáří 300let

*1996 na mítinku Republikánů na náměstí ve Velkém Meziříčí oznamuje republikový předseda Miroslav Sládek, že meziříčskou organizaci bude vést Josef Podsedek ze Lhotek

*1999 cestovatel, fotograf a publicista Juraj Kaman (*1970, jeho otec rodilý Lhotečák) vydává svoji knihu Cesta za splněným snem. Podle ústního podání se prodalo do září 2002 cca 41000 výtisků.

*2001 zpřístupněny www stránky obce Lhotky.

*2001 31.12. do tohoto data zaznamenaly tyto stránky téměř 600 návštěv

*2002 od začátku tohoto roku se dnem 17.3. dostala návštěvnost přes 1000 kontaktů s těmito stránkami, za což vám všem patří můj dík. Kdo by se chtěl na jejich tvorbě podílet, nechť se mě prosím ozve.

*2002 Družstvo žen končí na 2.místě v okresní lize požárních útoků.

*2005 Je k nám zavedena nová autobusová linka v 16,00 hod

*2005 První ročník Setkání harmonikářů

*2006 To byl ten slavný rok, kdy k nám byl zaveden bezdrátový internet

*2007 Skupina Žízeň vydává své první dvojalbum „Po kalíšku dáme“. Zlí jazykové tvrdí, že tak zároveň vydali své první a poslední CD

*2008 založen druhý sbor dobrovolných hasičů SDH Lhotky Sport, starostou se stává Jirka Kaman sr., odkaz zde

*2009 Skupina Žízeň slaví 4.7. 30.let svého působení

*2010 11.července se umístil Jarda Konečný, dorostenec z SDH Lhotky Sport na druhém místě v soutěži jednotlivců

*2010 První ročník metalového festivalu Wandrfest

*2011 6.července vítězí družstvo dorostu SDH Lhotky Sport na mistrovství ČR v požárním útoku v čase 28,15s, celkově na 6.místě

*2011 rekonstrukce opěrné zdi v zatáčce kolem kapličky v Dolních Radslavicích

*2012 22.června oslavuje naše mateřská školka 30.výročí svého otevření

*2012 od 9.července do 20.října byla opravována další část železobetonové opěrné zdi v Radslavicích. Tím bylo zabezpečeno koryto Radslavického potoka proti sesuvu. Náklady na stavbu 7mil.Kč hradil ze svého rozpočtu kraj, podle www.novinyvm.cz.

*2013 od února jsou k dispozici kroniky Velkého Meziříčí v digitální podobě na stránkách města [15]