Lhoty / Lehoty

LHOTKA
První zmínky o Lhotce označují ves jako Lhotta, později v 15. a 17. století je
psána už jako Lhotka a v roce 1718 opět jako Lhotta. Už v roce 1751 je však psána
opět jako Lhotka, což jí zůstalo až dodnes.
Název Lhota (Lhotky, Lhotka) je v České republice časté. Je spjato se
založením obce. Jde o vesnice, které byly většinou zakládány v průběhu 13. a 14.
století v rámci středověké kolonizace. Tehdy nově založené vesnice dostaly od
svého zakladatele lhůtu (lhótu), během níž nemusely platit dávky vrchnosti. Tomu
tak bylo proto, aby se vesnice vzchopily, začaly fungovat a poté po vypršení lhůty,
měly prostředky na plnění svých povinností. Novočeské slovo lhůta pak
označovalo časový termín.
Nejstarší zmínka o Lhotce pochází z roku 1350, kdy Markéta z Blažkova
prodala paní Alžbětě, manželce Hroznaty z Březí, ve Lhotce 2 lány, mlýn a lesy.
Další zmínka je z roku 1373, kdy je zmiňována v zápise týkajícím se Jindřicha ze
Lhotky. V té době ves patřila pánům z Lomnice. Následující zápis pochází z roku
1376, kdy jde o smlouvu o věno mezi manžely Jindřichem ze Lhotky a Annou.
Čtvrtá zmínka byla uvedena v Zemských deskách brněnských v roce 1381 a uvádí
smluvní vztah mezi Nelepou ze Zhoře a Michalem ze Lhotky. V roce 1390 byla
Lhotka věnována nově vystavěnému kostelu sv. Petra a Pavla v Tasově. Roku 1399
pustil Beneš z Libuně všechen svůj majetek ve Lhotce Hynkovi z Valdštejna, a roku
1411 Petr ze Sovince svých 8 lánů Fabiánovi z Meziříčí a jeho synu Janovi. Tento
Jan a farář tasovský Sigmund darovali těchto 8 lánů Janovi, řečenému Morava, a
ženě jeho Alžbětě, kteří jich opět postoupili rodu Meziříčskému.
Nejznámější památka Lhotky je kaple zasvěcená sv. Cyrilovi a Metodějovi.
Na jejím místě stála dříve obecní dřevěná kaplička se vhodem k Malachovým, tzn.
na jižní stranu. Roku 1936 byla kaplička znovu postavená a to zděná, která je
tvarově zachována dodnes. Na stavbu nové kaličky se složili místní lidé a
svépomocí ji postavili. Vysvěcená byla v roce 1936 tasovským farářem Pospíšilem.
Kaple vždy sloužila i jako zvonička.
Před kapličkou byl roku 1885 postaven dřevěný kříž, který pak nahradil
v roce 1897 kříž rodiny Lysých, který stojí vedle kaple.
Na stejném místě je pak umístěn i památník z roku 2011 pořízený při
příležitosti 60. výročí zahájení procesů s tzv. kulaky a jejich vystěhování jako
připomínka této neblahé doby. Začátkem 50. let byli předvoláni k
vykonstruovanému soudnímu přelíčení ve Velkém Meziříčí všichni větší zemědělci
ze Lhotky. Vynesení rozhodnutí soudu pro všechny bylo: „(…) pro nesplnění
dodávek státu se odsuzují k propadnutí majetku státu, vystěhování se z okresu a
zákaz pobytu v něm navždy a k odnětí svobody na 6 měsíců nepodmíněně a
peněžité pokutě 40 000 korun.“
Odsouzeni byli: Rudolf Rozmarýn (č. 1), Marie Lysá (č. 1), Metoděj Rous
(č. 3), František Studený (č. 4), František Rous (č. 5), Bohuslav Zezula (č. 6). Josefu
Malachovi byl zabaven majetek, ale vystěhován nebyl. Metoděj Rous č. 3 před
vystěhováním zemřel. Paní Ludmile Rousové bylo povoleno se s dcerou
odstěhovat do Koněšína. Lhotka byla takto nejpostiženější obcí na okrese.
V místním katastru si pak můžete prohlédnout i smírčí kámen, který stojí
v místech u původní cesty, která vedla ze Lhotky do Křeptova, dříve než se
postavila a zprovoznila v roce 1975 dálnice D1. Je to masivní kámen o rozměrech
122x65x26 cm s letopočtem 1897 a výrazným reliéfem kříže na klínové noze. Stojí
na louce nad dálničním sjezdem od Brna. Dle pověsti byl postaven na památku
cesty Cyrila a Metoděje na Moravu (kolují ale i jiné pověsti – jedna říká, že to byl
hraniční kámen panství nebo na tomto místě byl zabit řezník).
Zveme vás také k navštívení obce Ruda, kde je před základní školou u silnice
II/602 umístěna další infotabule o obci Ruda. Nebo můžete vyrazit jižním směrem
na Tasov a napojit se zde na cyklostezky krásným údolím řeky Oslavy. V blízkosti
Tasova si můžete prohlédnout i dvě zříceniny středověkých hradů.