Lhoty / Lehoty

Obec Dlouhá Lhota se nachází v okrese Blansko

Historie obce

Obec Dlouhá Lhota přináleží k nejstarším vesnicím tohoto okolí. Tuto starožitnost doznává i Codex diplom Moraviae III fol. 200. Ten o ní praví, že "na hranici proti Brnu ležíc, spolu s kostelem r. 1255 nově zřízenému opatství Žďárskému, darována byla." Kdy a kým však založena jest, nelze nijak stanoviti, nebo se určitějších pramenů nedostává. Též o původu jejího názvu "Dlouhá Lhota" neví se nic určitého. Snad jen ona důminka pravá, jež míní, že velkostatky jako vrchnosti v oněch dobách mnohým osadám "dlouhou lhůtu" k zapravení nějaké dávky povolovaly.

Ve starších dobách patřila Dlouhá Lhota k jihlavskému, později však brněnskému kraji, kde se sídlo krajského úřadu nacházelo. Když bylo hejtmanství zřízeno, připadla Dlouhá Lhota do hejtmanství boskovského a k okresu soudu blanenskému. Dle ústního podání patřila Dlouhá Lhota též jeden čas k panství pernštýnskému, kde prý mnohé listiny, týkající se Dlouhé Lhoty, se nacházejí. Na to přináležela Dlouhá Lhota, výminkou doby, kde asi okolo roku 1580 pověstný Šember z Boskovic až sem své panství rozšířil, stále až do roku 1848 do těchto panství: usedlosti 1, 5, 6, 7, 29, 32 - přináležely panství černohorskému a ostatní dražebnosti panství blanenskému.

V nejstarších dobách měla farnost Dlouhá Lhota,  ku které i vesnice Bejkovice, Brťov a Jeneč přifařeny byly a i doposud jsou, stále svého duchovního správce sídlem v Dlouhé Lhotě. Od r. 1625 do r. 1784, v kteréžto době i zde reformace velkých úspěchů se dodělala, byly obce Dlouhá Lhota, Bejkovice a Brťov ve farnosti bořitovské, obec Jeneč však k faře újezdské přiděleny. Od r. 1784 zřízena zde opět samostatná lokálka, která r. 1858 na faru povýšena byla. Původně zřízena kaple, dosahující k nynější křtitelnici a byla zasvěcena sv. Vavřinci. Nynější kostel byl postaven r. 1804 a byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Památný je tu kalich, na němž je napsáno: "De Sammuel de Tissnansky comparavit calicem, orate pro eo" (Samuel z Tišnova daroval tento kalich, modlete se za něj). Kalich pochází z r. 1403, je z čistého zlata zdoben drahokamy, které jsou vyloupány a nahrazeny umělými skly. Na věži byly zvony, z nichž nejmenší byl ve válce sňat a přelit na kanóny. Z historických důvodů byly 2 zvony nechány na věži. Na jednom z nich je nápis: "Leta Panie 1482 tento zwon slit jest ku czti a chwala Panu Bohu a sv. Wawrzinci do Lhoty. Jesus Christus". Roku 1580 měli zdejší faru nekatolíci. Ale r. 1612 již tu působil katolík Polák Valentin Alberti. Nynější hřbitov zařízen byl r. 1835, dříve býval hřbitov kolem kostela.

Roku 1834 patřilo do Blanska 25 domů se 176 obyvateli a do Černé Hory 7 domů s 51 obyvateli. Poddaní na díle černohorském platili roku 1750 vrchnosti úroků o svatém Jiří 2 zlaté 24 korun a o svatém Václavu 1 zl a 24 kr. Čtvrtláni robotovali týdně 3 dni. Na díle blanenském platili ročně úroků 21 zl 30 kr. 16 podsedků robotovalo 4 dni, 4 podruzi robotovali 1 den. Po válce 30leté bylo zde jen 9 domů osedlých. Do r. 1749 zachoval dům svůj jeden rod. R. 1790 bylo zde domů 39 a 172 obyvatel. Nejstarší rody jsou: Čech, Jakubec, Hrnčíř a Kotas. Stará obecní pečeť má strom a dva ptáky pod ním.

Roku 1832 zuřila zde cholera, jíž mnoho životů padlo za oběť. Taktéž i v r. 1866, kdy i v Dlouhé Lhotě bylo pruské vojsko. I požáry trpěla obec. R. 1878 vyhořelo číslo 2, týž rok o sv. Duši čísla 15, 16, 17. Dne 1.října 1884 stihl oheň čísla 20, 18, 21, 22, 5, 6, 7, 8, 10, druhý den opět číslo 16. Lidé byli v Kunštátě na trhu, smutný byl pohled na vracející se lid. Tři měsíce bylo před tím sucho, takže na hašení nebylo vody. Pak ale nastalo velmi deštivé počasí, což ztěžovalo stavbu nových domů. R. 1888 vyhořelo číslo 3, poněvadž ale byla ihned pomoc, tak se oheň nerozšířil. Dne 30.4.1913 chytl se les p. Novotného, při němž shořela A.Adámková.

Od 1.ledna 1882 přidělena obec Dlouhá Lhota k okresnímu soudu kunštátskému a 1.dubna téhož roku poštovnímu obvodu lysickému. Starostové obce byli: A.Čech (rychtářem v čísle 4) a N.Šmerda (v čísle 4). Od roku 1876 Fr. Čech, 1878 Josef Strejček (střídali se až do roku 1888. Pak byl Antonín Jakubec (číslo 2), pak následoval Josef Jakubec a Jakub Hrnčíř. R. 1904 byl zvolen František Nečas, r. 1923 zvolen Richard Hlavička.

Rok 1907 - založena pro farnost Raiffeisenka, která se umístila v bytě 1.starosty spolku Fr. Nečase. Týž rok zemědělská rada darovala 75 jabloněk ze sadu Wolfa z Vanovic, jež vysázeny byly podél cesty z Dlouhé Lhoty k Brťovu. R. 1908 zařízen byl hasičský sbor a vystavena silnice do Bejkovic.

ŠKOLA

Za dřívějších dob tu školy nebylo. Žáci z celé farnosti chodili do Bořitova do školy. Zdejší škola se připomíná r. 1784. Prvním učitelem byl Matěj Čížek a vyučoval v chaloupce č. 28 (nyní u Janečků). Poněvadž škola ta nestačila pro 130 žáků (z celé fary byla škola ustanovena v dřevěné boudě ve farní zahrádce. Roku 1805 postavena nynější budova školní. Za žáka 1.třídy platilo se týdně 1 kr, za žáka 2.třídy 2 kr. V neděli po požehnání byly opakovací hodiny pro mládež dospělejší. Dne 18.července 1864 odškolila se obec Bejkovice a r. 1899 obec Brťov s Jenčí. R. 1905 zdejší škola byla zvýšena. Následující učitelé působili na zdejší škole:

1. Matěj Čížek do r. 1807

2. Florian Müller do r. 1829 (po jeho odchodu prozatímně Kliment Grimm)
3. Vavřinec Jabůrek
4. Jan Jabůrek - 1874
5. Jan Holas - 1876
6. František Hanuš
7. Jan Hradil - 1898
8. František Ondroušek - 1904
9. Ladislav Jarůšek

Zvýšení školy bylo r. 1905 a stálo zednické práce 7.117 korun, tesařské práce 978 korun. Obec dala dříví, stavbu provedli mistři Jindřich Severa a František Němeček z Bejkovic. R. 1906 koupena pumpa za 200 korun a týž rok koupena od Fr.Valouška pole za 300 korun, jež přeměněna byla na školní zahradu.

Rok 1910-11 - dne 24. A 25. Září byl zde biskup Hnyn, jenž vysvětil dva nové oltáře. Dne 20.října postaven Augustem Pavlíčkem, elektrotechnikem z Tišnova, na škole hromosvod za 70 korun. Dne 31.12 bylo sčítání lidu - všeho obyvatelstva bylo 219.

Rok 1911-12 - zařízen byl na škole telefon p. J.Chlupem z Bejkovic. V dubnu vysázeno stromořadí od školy k Bejkovicím. V červnu byli tu misionáři, u kostela postaven kříž. Dne 14.července bylo zde prvé okrskové cvičení hasičské.

Rok 1913-14 - dne 4.listopadu odešel do Budíkova p. farář Kubín, administrátorem stal se Tomáš Šuber. Dne 11.2.1914 přistěhoval se nový farář Jan Šoupal z Fryšavy. Dne 27.5. vloupali se zloději do hostince K.Novotného a též do hostince Josefa Hrnčíře. Dne 2.6. vypukl u A.Pelíška o 10 hodině dopoledne oheň, který strávil celé hospodářské stavení. Dne 28.6. zavražděni byli v Sarajevě nástupce trůnu František Ferdinand de Este se svou chotí Žofií. Dne 14.7. provdala se dcera správce školy Ludmila za Josefa Jakubce v Bejkovicích a druhá dcera Marie dne 3.8. za Vl. Bureše, odb. učitele v Rájci. Dne 28.července vypovědělo Rakousko Srbsku válku, což byl počátek války světové. Týž den byla vyhlášena mobilizace mužů do 38 let. To se opakovalo i v roce 1915-16, kdy postupně byli odvedeni muži do 50 let a následně i muži do 55 let. Za poznámku stojí padnutí Jana Jakubce (číslo 16) v Itálii, čímž vymřel rod Jakubců.

Rok 1918-19 - dne 28.10. prohlášen samostatný stát Československý. Na oslavu toho pořádána dne 3.listopadu slavnost u Hrnčířů, při níž slavnostní řeč měl Vladimír Bureš, učitel z Rájce. Pochodňový průvod pro velký liják se neodbýval. Dne 11.listopadu vzdal se císař Karel trůnu a za několik hodin po něm i císař Vilém. Dne 20.prosince bylo nastolení prezidenta T.G.Masaryka. Druhý den bylo prázdno ve škole. Dne 6.března bylo kolkování peněz.

Rok 1920-21 - dne 28.10. byla oslava. Fr.Čech vyzval přítomné, aby hojně přistupovali k čtenářskému kroužku, jenž koupil přes 50 knih. Dne 16.února byl soupis obyvatelstva, v Dlouhé Lhotě bylo napočteno 209 obyvatel

Rok 1922-23 - dne 5.prosince byla ponejprv osvětlena elektřinou naše obec.

Dne 28.5.1929 končí zápisy p. Ladislava Jarůška. Od této chvíle zapisoval do kroniky p. Alois Čech. Jeho úvod uvádíme doslova: "Odchodem p. Ladislava Jarůška, který hodně do kroniky napsal, byl jsem zvolen já, totiž: Čech Alois, rolník v Dlouhé Lhotě, číslo 15, narozen 18.6.1892 zde. K dodatku p.Jarůškova, třeba ještě dodati a poznamenati:"

Rok 1898 - byl zde založen spolek Vojenských vysloužilců, pořádal oslavy, plesy a zúčastňoval se pohřbů, v roce 1914 se rozešel.

Rok 1899 - byla zde vydražená ponejprv od velkostatku Černé Hory obecní honitba za roční nájem 4 koruny, nájemcem byl Čech František, rolník z Dlouhé Lhoty číslo 15, až do roku 1924, posledních 6 roků platil nájem 610 korun.

Rok 1904 - přistěhoval se na Dlouhou Lhotu p. Pelíšek Alois z Okrouhlé, koupil usedlost číslo 26 od Josefa Strachoty.

Rok 1907 - vystavěna silnice z Bejkovic přes Dlouhou Lhotu až po hranice Brťova

Rok 1911 - přistěhoval se Kunc Karel z Lačnova, koupil hospodářství číslo 20 od Doležela Tomáše.

Rok 1912 - přistěhoval se na Dlouhou Lhotu Koutný František, koupil usedlost číslo 17 od Jakubce Františka za 24.000 korun s živým i mrtvým inventářem, přišel ze Slavonic (Jugoslávie).

Rok 1914 - přistěhoval se Pařízek Antonín z Kunčinova, koupil usedlost číslo 39.

Rok 1922 - 12.7. byla zde obrovská povodeň i s krupobitím částečným, louky v potocích vesměs zničeny a zanešeny kamením. Někteří majitelé jako Koutný František (číslo 17), Hrnčíř Alois (č. 27), Čech Alois (č. 15), Kotas Cyril (č. 8) museli kamení a písek od naší pouti (24.8.) až přes zimu odklízet by přivedli k trochu lepšímu stavu, avšak nikdy, jak byly před povodní. Byly zde za to neobyčejná úroda brambor.

Rok 1928 - byl vystavěn nový dům "nad úvozem". Čech František, dal mu číslo 14.

Rok 1929 - byly zde postaveny zase 2 nové domky a to Kotas Josef, číslo 19, dal mu toto číslo též, že bylo zrušené kdysi vedle čísla 17, Hrnčíře Metoděje. Pelíšek Ludvík dostal číslo 41. Jsou to oba nové domky "nad úvozem" při silnici k Brťovu.