LHOTA PUDILOVA 
dnešní
SALAČOVA LHOTA
Podhorská osada na úbočí legendami opředeného vrchu Strážiště (744 m. n. m.) je připomínána poprvé v roce 1407, avšak zmínky o osídlení v jejím prostoru se dochovaly již z doby zhruba o sto let starší. Ves byla v minulosti nazývána též Lhota pod Strážištěm či Pudilova Lhota (1643) a zdejší usedlíci bývali dílem svobodníci a dílem poddaní pacovské a lukavecké vrchnosti. V současnosti žije v obci, jejíž součástí jsou rovněž osady Malá a Velká Černá, trvale o něco více než sto obyvatel. Znak byl Salačově Lhotě udělen v roce 2006 zároveň s praporem. Ve stříbrném poli je ve spodní polovině zelené špice zobrazen zlatý jetelový trojlist. Stříbrná barva symbolizuje čistotu zdejšího ovzduší. Zelená špice je jednak heraldickým vyjádřením vrchu Strážiště, jednak kuželovitého tvaru nejrozšířenější dřeviny okolních lesů – smrku ztepilého (Picea abies). Zlatý trojlístek svým umístěním připomíná polohu obce na zalesněném úbočí a číselnou symbolikou odkazuje na někdejší rozdělení místních obyvatel do tří skupin – na svobodníky a poddané dvou vrchností. Jetel jako typická podhorská pícnina pak vyjadřuje převážně zemědělský charakter obce.