Lhoty / Lehoty

 Vznik obce se vztahuje pravděpodobně do druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století. V té době vznikaly poblíž zemské hranice mezi Moravou a Uhrami vesnice pro posílení obrany této hranice.Název Lhota napovídá o tom, že mnoho obcí bylo zakládáno na tzv. lhotním systému, což znamenalo, že osadníkům na nových místech byla poskytnuta lhůta (lhuota, lhota) na určitou dobu, kdy byli osvobozeni od různých dávek a povinností vůči vrchnosti.

První písemné zmínky se datují až do 15. století, kdy Lhota tvořila spolu se Senicí, Pulčínem a později zaniklou vsí Zubrůvkou malé léno s určitým vztahem k hradu a panství Brumov. Několikrát obec změnila svůj název podle svých držitelů. Jmenovala se v r.1499 Lhota, r. 1503 Dzbelov, r. 1513 Lhoty, r. 1515 Petrovská Lhota, r. 1516 Markova Lhota, r. 1521 Petrovské Lhoty a Zbelovy Lhoty, letech 1521 a 1549 Zbelovy Lhoty. Takto je jmenována obec v dokladech (Zemské desky olomoucké, Knihy púhonné) koncem 15. a v první polovině 16. století. Až od roku r. 1549, kdy tento statek převzal od Trystrama France z Háje Adam z Lomnice na Brumově je už trvale uváděna jako Francova Lhota. Svým položením při hranici velmi trpěla.

Od 16. do 18. století procházela obdobím turkotatarských vpádů a vleklých pohraničních sporů mezi moravskými a uherskými panstvími. Z důvodů špatných ekonomických a sociálních poměrů se v letech 1860-1914 přes 330 lidí odstěhovalo do Ameriky. V roce 1905 se ve Francově Lhotě narodil významný kněz kardinál ThDr. Špětán Trochta, biskup litoměřický.

Po 2. světové válce odešla řada rodin do pohraničí, kde osídlila dříve německé obce. V 70. a 80. letech se naše obec stala významnou díky dobře prosporujícímí a zároveň na tehdejší dobu nezvykle modernímu JZD.

Obec Pulčiny, původně Plučiny byla založena dvakrát. První založení obce proběhlo snad už ve 13. nebo na počátku 14. století. V těch dobách zřejmě vznikl i hrad Plučiny s původní obcí, která se rozkládala pod hradem podél potoka. První písemná zmínka o hradu je až z roku 1426. Majitelé hradu se střídali a v roce 1493 původní lenní statek pulčinský už patřil k hradu Burumov. V letech 1500-1520 je už v Moravských zemských deskách uvedeno hrad pustý Pulčiny, ves pustá Pulčiny.

Druhé založení pulčínské obce proběhlo pravděpodobně ve druhé polovině 16. století,nově byl osídlen kopec naproti Pulčínských skal. V roce 1574 v Moravských zemských deskách se už uvádějí Pulčiny mezi ostatními obcemi brumovského panství. Původní název obce i hradu Plučiny se časem změnil na Pulčiny a tento úřední název obci zůstal až do konce první republiky. Snad za války nebo po válce se teprve objevil nový název obce Pulčín.

Těžké bylo živobytí na Pulčinách, proto mnozí občané jezdili za prací do světa. Na sezónní práce do Bratislavy nebo na Hanou. Jako zvěroklestiči až do Polska a Ruska. Mnozí odjeli i do Ameriky. V roce 1946 větší polovina pulčínských obyvatel přesídlila na Šumpersko do Velkých Losin a Bukovic. Pro svou odlehlost netrpěly Pulčiny tolik nepřátelskými vpády z Uher jako okolní obce, ale byly v roce 1663 a 1704 vypáleny. V poslední dny druhé světové války obsadili Němci obec, zaminovali okolí a jen rychlý postup fronty uchránil Pulčiny od zničení. V koncentračních táborech zahynulo 13 občanů.

Od roku 1980 je Pulčín součástí Francovy Lhoty a současný název je Francova Lhota, místní část Pulčín. Farností patří do Lidečka, školu a lékaře mají v Horní Lidči.
Až do roku 1973 byla v Pulčíně škola. Poslední učitelkou zde byla paní Ludmila Vráželová, nynější kronikářka Pulčína.