MATĚJ KOPECKÝ
Narozen(a) / Žil(a): LHOTA POD LIBČANY
Matěj Kopecký (24.2.1775 – 3.7.1847)
Když se řekne Matěj Kopecký, člověka hned napadne slovo Kašpárek. Je to tak jméno Matěje Kopeckého je nerozlučně svázáno s loutkovým divadlem, českým národním obrozením a loutkou Kašpárka. Ovšem faktem rovněž zůstává, že k divadlu se tento legendární český loutkář, dostal hodně velkou oklikou a až téměř na sklonku svého života.
Matěj Kopecký se narodil 24. února 1775 v Libčanech, v rodině loutkoherce Johanese Kopeckého. Díky kočovnému způsobu rodiny (Matěj byl označován jako dítě potulného kejklíře) moc do školy nechodil a již v šestnícti letech jej otec zanechal jako poddaného malého panství Lažanského na Blatensku. Odtud mladého Kopeckého čekala cesta do Prahy, kde se alespoň vyučil nějakému řemeslu – hodinařině.
V roce 1795 osud dvacetiletého Matěje zavál do jihočeských Mirotic, kde se zamiloval do Rozálie Holzäpfelové, kterou si posléze vzal. Její otec, pláteník ho pak přesvědčil, aby pracoval v podinném podniání a tak se Matěj stal kočovným kramářem a trhovcem. O dva roky později získal loutkářskou licenci a pokoušel se pokusil využít zkušenosti získané od otce. Jenže v tu chvíli do jeho života zasáhly Napoleonské války a Matěj ve stejném roce narukoval na vojnu.
Z války se vrátil až po dlouhých jedenácti letech v roce 1808. Jako vojenský vysloužilec – invalida. Aby zabezpečil sebe i svou rodinu, živil se jako cestář, kramář i jako hodinář. Obchodoval mimo jiné i s knoflíky avelbloudí srstí. Společně s tím ale rovněž zájmově provozoval loutkové divadlo, které se nakonec přeci jenom stalo jeho osudem. Navzdory všem vlasteneckým legendám o bohatém mirotickém občanovi, který po zhoubném požáru města, začal šířit vlasteneckou osvětu pomocí loutek na venkově, faktem zůstává, že onen legendární Matěj Kopecký s Kašpárkem požádal o jednoroční licenci na provozování mechanických představení ve svých čtyřiačtyřiceti letech, v roce 1819. Tu pak musel každoročně prodlužovat. V té době čekala jeho žena patnácté dítě.
Všechno ostatní již sedí. Pro většinu lidového publika, hlavně na venkově, byl Matěj Kopecký a ostatní loutkoherci, jedinými nositeli české divadelní kultury. Kopecký samozřejmě nebyl ve svém „podnikání“ osamocen. Společně s ním na českém venkově fungovaly i loutkářské rody Maiznerů, Kočků, nebo Viničtích. Ti všichni byli kulturními průkopníky na venkově stejně jako zprostředkovatelé nové myšlenky osvícení i národního obrození. Jenže Matěj měl svého Kašpárka a ten se stal hitem.. I díty tomu začal z tohoto kočovného společenství vyčnívat. Vesle kašpára bylo Kopeckého oblíbeným tématem her pověst o Faustovi.
Ale nebyl to jen Kašpárek, kdo Matěje Kopeckého „udělal“. Podíl na jeho glorifikaci jakožto nejvýznamnějšího loutkoherce své doby podpořilo zejména vydání her z jeho repertoáru sepsané synem Václavem (1862) a hlavně kresby mirotického rodáka Mikoláše Alše. Ten dal fiktivnímu obrazu Matěje Kopeckého symbolickou platnost.
Poslední měsíce svého života prožil Matěj Kopecký v Kolodějích nad Lužnicí u svého přítele Václava Šonky, kde také 3. července 1847 zemřel. Byl pochován v Týně nad Vltavou. V úmrtní knize napsáno, že zemřel "komediant z Mirotic, vdovec a žebrák".
Se svou ženou, která zemřela v Miroticích roku 1841 měl Matěj Kopecký celkem 15 dětí, dospělosti se dožilo jen šest z nich. Z toho jenom tři - synové Josef, Václav a Antonín - se věnovali dále rodinné loutkářské tradici, která s jejich dalšími potomky přežívala dále.
http://www.totalmag.cz/spolecnost/59-people-galerie-osobnosti/3237-matj-kopecky-2421775-371847.html