LHOTA-VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

LHOTA-VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Lhota

Místní část Lhota

Obec leží 4 km severozápadně od Valašského Meziříčí a prochází jí silnice z Valašského Meziříčí do Choryně. Nejbližší železniční stanice Valašské Meziříčí a Branky. Pošta i matrika Valašské Meziříčí. Nadmořská výška 374 m. Katastr obce měl v r. 1974 výměru 220 ha.

Název se objevuje ve starších latinských pramenech jako Lhotka (1386, 1403), Lhota (1391), (in) Mikulawsowa Lhota (1403), (de) Mediocri Lhotka (1464, 1476), Prostřední Lhota (1445), (na) Lhotu Prostřední (1554); později jako Lhota (1675, 1751, 1846), Lhotta (1718), Lhotta bei Chorin (1872, 1893), Lhota u Choryně (1893), neúředně Lhota Choryňská (1914). Nyní Lhota u Choryně. Název Lhota je hojně rozšířeným místním názvem vesnic vzniklých v době vrcholné kolonizace, název odvozen od lhóta, tj. lhůta, po kterou obyvatelé osvobozeni od renty. Přívlastek Mikulášova na odlišení od ostatních Lhot, pozdější přívlastek Prostřední, protože Lhota ležela mezi dvěma jinými Lhotami, Juřeninou (dnešní Juřinka) a Radslavovou (zaniklá). V místním nářečí: na Lhotu; Lhocani/Lhocáci.

Názvy tratí: Vystrkov, Pastevník, Háje (některé částečně mimo katastr obce); ve starší literatuře: Podléščí, Bařinka, Klínca, Dílca, Padělky, Humenec, Drážka.

Lhota u Choryně se poprvé připomíná v r. 1386, kdy držitel choryňského léna Michal z Choryně, syn zesnulého Záviše, vykázal své matce Filce vdovské věno ve výši 150 hřiven na Choryni a Lhotce. V r. 1403 byla Lhota označena přívlastkem Mikulášova, který je pravděpodobně odvozen od jména zakladatele (držitele), pravděpodobně Mikuláše z Choryně (přip. v l. 1263–1307), může být však také odvozen od jména lokátora (fojta). Lhota byla vždy součástí choryňského léna (viz blíže u Choryně). Jihozápadně od Lhoty (již na katastru Valašského Meziříčí–Poličné) ležela ves Drozdova Lhota (1392, 1399, 1403), později označovaná jako Radslavova Lhota (poprvé 1437), která v průběhu 16. a 17. století postupně zpustla a zůstal zde jen dvůr Vystrkov (dříve označovaný též Lhotsko, Lhotský dvůr). Původně patřila k choryňskému lénu (díl rytířů z Wolfsberka), r. 1449 byla odprodána k arnoltovickému lénu.

V roce 1516 odvedl držitel statku Jan Chorynský z Ledské berni z Choryně, Lhoty a z Střítežíčka od 33 usedlých ve výši 7 zlatých a 18 grošů. Podle berních register z r. 1538 odvedl týž šlechtic z Choryně, Lhoty, Střítežíčka, Trnávky, Kateřinic, Loučky a Podolíčka (tj. Podolí) berni ve výši 9 kop a 16 grošů; na pustém scházelo 46 gr. V r. 1654 při popisu choryňského léna, poničeného za třicetileté války, bylo ve Lhotě 8 sedláků, 4 podsedci, 3 usedlosti byly pusté. Podle druhého lánového rejstříku z r. 1675 bylo ve Lhotě 16 usedlostí, 2 byly oproti stavu z r. 1656 nově osazené, 2 však zpustly. Podle tereziánského katastru bylo ve Lhotě328 měřic orné půdy, 130 měř. pastvin, 21 měř. zahrad, 46 měř. lesa, 47 měř. pustých, z luk 22 fůr sena. Robotovali zde 3 sedláci se 4 koňmi 3 dny (a v létě 2 pěšími 6 dnů) v týdnu, 4 zahradníci s 1 pěším 3 dny (v létě 6 dnů) v týdnu a 3 podruzis 1 pěším půl dne (v létě 1 den) v týdnu.

Lhota byla převážně zemědělskou obcí. V r. 1900 hospodářská půda činila 212 ha, z toho pole 130, lesy 39, pastviny 31, zahrady 8, louky 4 ha. Stav dobytka v témže roce: koně 30, skot 127, brav 95. V r. 1924 bylo v majetku obce 90 ha pozemků. V l. 1911 a 1924 se ve Lhotě uvádí kovář a prodej tabáku. Obyvatelstvo se zabývalo také domácím přadláctvím.
Demografický vývoj v letech 1794–1991

Do r. 1849 tvořila Lhota součást panství Choryně, které náleželo k Přerovskému kraji. Od r. 1850 byla obec součástí politického okresu Valašské Meziříčí a spadala do obvodu okresního soudu ve Valašském Meziříčí. Sloučením okresu Valašské Meziříčí se stala v r. 1960 součástí nynějšího okresu Vsetín. V r. 1976 byla Lhota u Choryně připojena k Valašskému Meziříčí jako její část, jejíž název byl v r. 1980 změněn na Lhota.

Samostatná škola ve Lhotě nebyla, obec byla přiškolena do Choryně, od r. 1957 do Poličné (dnes Valašské Meziříčí-Poličná), kde je úplná základní škola.

V r. 1785 byla Choryně se Lhotou oddělena od kelečské fary a Lhota byla nadále přifařena do Choryně. I v současnosti obec náleží do římskokatolického farního obvodu Choryně.

Zastoupení v obci měly místní organizace strany agrární a lidové, ve volbách 1929 a 1935 získaly většinu hlasů strany lidová a agrární. Ve volbách v r. 1946 získaly většinu hlasů strany lidová a komunistická.

JZD bylo založeno 1952, později zaniklo. 1957 založeno nové, které se s ostatními menšími zemědělskými družstvy sloučilo v JZD Budoucnost se sídlem v Poličné (1966, 1971), které poč. 90. let zaniklo. Hospodářský areál na jižním okraji obce nadále využíván pro zemědělskou výrobu.

Po r. 1945 byla v obci postavena prodejna, požární zbrojnice, rodinné domky, hřiště, opraveny komunikace. Na jižním okraji obce kaplička, uprostřed obce kamenný kříž.




ZDROJ: http://www.valasskemezirici.cz/doc/1151/

KONTAKT: starosta@muvalmez.czhttp://www.valasskemezirici.cz/

Nahoru