Oldřich Drahotušský
Narozen(a) / Žil(a): PODHRADNÍ LHOTA
19.2.1929 Podhradní Lhota (východní Morava) -
30.5. 1994 Planá u Mariánských Lázní.
Vyučen řezbářem u akademického sochaře Aloise Vaňka v Holešově,
studoval 1946-1948 na Státní škole bytového průmyslu v Praze (profesor Václav Markup) a 1948-1953 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (profesor Bedřich Stefan a profesor Jaroslav Horejc).
Do roku 1967 zaměstnán v Závodech umělecké kovový-roby (dříve fa. Anýž), kde vytvořil řadu reliéfů a uměleckých předmětů v kovu.
Sochařské dílo O.Drahotušského vycházelo vždy u úzkého vztahu ke skutečností. Umělec však zásadně odmítal formální dogmata socialistického realizmu. Od počátečních realistických, převážně portrétních plastik a reliéfů dospěl k osobitému formovému a tvarovému zjednodušení (Schoulená, Madona, Uvážlivost, Vrtač a další). V některých dílech s motivy pierota a tanečnic dospívá k dynamické formě a k základním tvarům.
V sedmdesátých letech vznikla i řada reliéfu s náboženskými motivy, jež tvoří výtvarné doplňky zvonů, litých ve zvonařské dílně Rudolfa Manouška st. V osmdesátých letech vytvořil O. Drahotušský větší soubor drobných plastik ptáků a ryb, většinou ve dřevě, jež ve tvarovém oproštění přesně charakterizuje.
Své mimořádné znalosti historie umění, tvůrčích postupů a technologie zúročil umělec při mnohaleté restaurátorské činnosti, kterou se zařadil mezi přední odborníky tohoto náročného oboru. V soupisu jeho restaurátorských akcí je uváděno 84 položek. O. Drahotušský sám nebo ve spolupráci s dalšími umělci restaurátory přispěl k zachování mnoha památek v Praze na příklad: (sochy na fasádě Národního divadla, pomník sv. Václava, socha Jana Žižky B.Kafky, historické kandelábry), i mimo hlavní město na příklad barokní sloup ve Žlutících, památník bitvy u Kolína v Křečhoři, gotické dřevořezby z XV. století Zelená Hora, okres Plzeň -jih. Nejnáročnější je jeho dvacetiletá práce na restaurování soch a mobiliáře v interiéru Santiniho klášterního kostela v Kladrubech u Stříbra.
O. Drahotušský se zúčastnil řady sochařských a restaurátorských výstav v Praze. Samostatně vystavoval v roce 1959 v Zukovu v Praze, 1962 v Alšově síni Umělecké besedy v Praze, 1964 v Klubu mládeže v Praze. Po umělcově úmrtí byly jeho výstavy uspořádány v r. 1996 v
Západočeském muzeu v Plzni, 1997 na zámku v Bystřici pod Hostýnem, 1998 v Rajnochovicích (jako součást výstavy šesti umělců Valašské mámení), v roce 2000 v Galerii Art club v Týně nad Vltavou (s malířem Miroslavem Konrádem), 2002 v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského, 2002 na zámku v Manětíně.
http://www.podhradnilhota.cz/historie/vyznamni-rodaci/