Lhoty / Lehoty

Husí Lhota

Z historie obce
Přesný datum založení obce Husí Lhota není znám, dle dochovaných písemností se odhaduje na první polovinu 14. století. Z tohoto období jsou doloženy existence vodních tvrzí: „Násedlnická“ (původní poloha mezi dnešními obcemi Násedlnice a Koprník), „Žbor“ (dnes osada Žabokliky), „Valenovice“ (dnes obec Valy) a také poplužních dvorů v Dolních Stakorách, Horních Stakorách, Plazých a Ouhelnici (dnes obec Úhelnice). Tvrze na rozdíl od hradů měly jak obytnou a obranou – i když jen omezenou – funkci, tak i důležitou funkci hospodářskou, neboť její součástí byl zpravidla i „poplužní“ dvůr majitele tvrze. Nebylo výjimkou, že v jedné vsi stály dvě tvrze různých majitelů. Velikost tvrzí, způsob jejich stavebního řešení a míra opevnění byly velmi různorodá.

1. světová válka zasáhla do života v Husí Lhotě velmi krutým způsobem, naprostá většina mužů z Husí Lhoty byla nesazena do bojů. V období války nastal úpadek hospodářského a kulturního dění v obci. Z místních padl v bojích v Albánii p. Josef Žák a následkům válečných poranění podlehl p. Václav Novák.

První informace o vzniku samostatného Československého státu přinesl do obce Husí Lhota dne 29.října lesní správce František Vacek.

Z důvodu jílovité půdy, která nedostatečně odváděla vodu z jarního tání a vydatných dešťů byla v roce 1926 - 1928 vybudována nákladem 1. 555. 00,- Kč meliorace v okolních polích se svodem do melioračního potoku vedoucím středem vesnice. Tento potok měl vydlážděné dno, což v konečném efektu velice zvelebilo obec. Tato činnost byla již prováděna po katastrálním rozdělení obcí Husí Lhota a Úhelnice.

Katastrální rozdělení znamenalo pro Husí Lhotu velký hospodářský rozmach a pro Úhelnici naprostý úpadek.

Prvním starostou Husí Lhoty byl p. Josef Tichý č.p. 12, který se největší měrou zasloužil o katastrální rozdělení obcí. Následujícím starostou byl zvolen p. Josef Šrajer č.p. 26, který vedl úřad až do roku 1948.