Lhoty / Lehoty

Nová Lhota

Obec Nová Lhota se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Hodonín, v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v nadmořské výšce 484 m. Leží asi 8 km východně od Velké nad Veličkou a je nejvýše položenou obcí nejen na Horňácku, ale i na celém Hodonínsku. Novou Lhotou protéká Lhotský potok a nad obcí se zvedá vrcholek Šibeniční vrch (707 m.n.m.) Asi 3 km jihovýchodně od obce se nachází Čupec (819 m. n. m.), nejvyšší vrchol Jihomoravského kraje. Novou Lhotou prochází oblíbená modrá turistická značka, která nás dovede na nejvyšší místo Bílých Karpat, Velkou Javořinu (970 m.n.m.). Velká Javořina se stala symbolem česko-slovenské vzájemnosti od doby slovenského povstání v r. 1848 až do dneška. Na Velké Javořině se konají tradiční manifestace přátelství českého a slovenského národa i po rozdělení československé federace..

Součástí obce Nová Lhota je i několik menších osad a Mlýnů Vápenky vznikly jako dělnická osada koncem 18. století pod Javořinským masivem na hranici tehdejších statků - ostrožského a strážnického. Jméno nese od těžby vápence pro potřeby sklárny v Květné. Nad Vápenkami pramení Velička, která se u Strážnice vlévá do řeky Moravy. V osadě je zachována řada malebných lidových domků, chráněných jako památková zóna. Od roku 1972 patří celá osada do katastru obce Nová Lhota. Vápenky leží severovýchodně od Nové Lhoty a jsou oblíbeným turistickým místem při cestě na Velkou Javořinu. Celá oblast nabízí skvělé možnosti pro pěší i cykloturistiku.

Celková rozloha katastrálního území obce Nová Lhota činí 2587 ha. V současné době žije v Nové Lhotě a osadě Vápenky celkem 699 stálých obyvatel.

Historie obce

Podle starých zpráv byli obyvatelé této horské osady dřevorubci, najatí vrchností Strážnického panství, na kácení rozsáhlých pohraničních lesů. Jelikož měli být s vymýcením rubisk hotovi do určitých lhůt, říkalo se jim ,,lhotaři“ a místu, kde si vystavěli první obydlí, se říkalo Lhotka. Tato Lhotka se skládala z horní a dolní vesnice. Jižní část se rozkládala na svahu stráně, která se nazývala Lazy a nesla název Stará Lhotka a severní část, která byla položena níže se jmenovala Nová Lhota. O sloučení obou částí se zasloužil Jan Dětřich ze Žerotína a v roce 1598 zakládá Nové Lhotky, které jsou nejmladší osadou okresu. Později vznikl název Nová Lhota.V roce 1605 po vpádu uherských vojsk utrpěla obec značné škody a při nájezdech Kuruců v roce 1704 byla obec vypálena.

V roce 1729 zde zakládá hrabě Fr. Jan Magnáš nynější kostel, který je zasvěcen sv. Matouši s vedlejším oltářem Panny Marie. Tento rok je zanesen v kostelním mezikroví, ale nic bližšího při něm uvedeno není. Při zdejším kostele je od roku 1752 literácký kúr, který využívá starého kancionálu, který sestavil rektor Pavel Raška. Raškův kancionál je opatřen malovanými iniciálkami, které sám opatřil a dochoval se do dnešní doby. V prvním desetiletí 19. století byla vesnice zasažena zhoubnou cholerou, na kterou zemřelo na dvě stovky obyvatel.

V Nové Lhotě byla počátkem 18. století založena škola, která byla postupem času rozšířena na čtyřtřídní. Učitel dostával od každého ½ čtvrtníka ročně tolar a 2 groše, 2 mírky pšenice, ½ žejdlíku másla a pecen chleba. Od panství pak 6 sáhů bukového dřeva. Prvním rektorem byl výše zmíněný Pavel Raška. Knihy si obyvatelé mohli vypůjčit od učitelů z přenosné knihovny ze Strážnice.

Nová Lhota se od ostatních vesnic Horňácka liší především řečí, krojem, tanečním stylem i některými druhy tanců. Ústředním tancem jsou sedlácké a konopice, jejichž starší formy nesou rysy tanců z horského prostředí.