JAN KOJAN
Narozen(a) / Žil(a): LHOTA-MLADOŠOVICE
JAN KOJAN
* 10. 8. 1886, Kojákovice, Jílovice (České Budějovice), Česká republika (Czech Republic)
† 5. 6. 1951, Lhota, Mladošovice (České Budějovice), Česká republika (Czech Republic)
malíř, sochař
Rodák z Kojákovic, kde také v roce 1923 vytvořil Pomník padlým vojínům, vnímal již od dětství krásu jihočeského panoramatu. Studoval v Bechyni, pak v Praze. Na počátku světové války se kdesi v Haliči dostal do ruského zajetí. Jako malíř si však záhy získal širokou klientelu mezi carskými důstojníky. Vstoupil do služeb knížete Vjazemského, který mu zajistil úspěšnou kariéru na carském dvoře v Petrohradě. Po návratu do Prahy se mu do rukou dostal román Naši, ve kterém spisovatel Josef Holeček vzdává hold kráse jihočeské krajiny. Kojana to přimělo navštívit Třeboň, které pak celý život zůstal věrný. Ani pozdější dlouhodobý pobyt v Paříži nezměnil jeho výtvarné směřování. Syrovými tahy štětce bravurně maloval rybáře při práci, při výlovu, při údržbě hrází či sádek. Maloval opuštěné rybníky zabydlené štíhlými těly volavek. Snad jako jediný malíř dokázal s lehkostí namalovat kalnou vodu i bahno ode dna.
Jeho vášeň ho nakonec stála život. V deštivém říjnu roku 1950 seděl se skicákem na hrázi rybníka a kreslil do vyčerpání. Byl odvezen přímo nemocnice, odkud se po vleklé nemoci dostal do svého rybářského nebe.