DOLNÍ LHOTA (BLANSKO)

DOLNÍ LHOTA (BLANSKO)

Dolní Lhota (Blansko)

Dolní Lhota je vesnice, část okresního města Blansko. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Blanska. Je zde evidováno 203 adres. Trvale zde žije 610 obyvatel.

Historie

1063 a 1136
Jižní část Blanenského prolomu ve svitavském údolí, ve kterém Dolní Lhota leží, daroval patrně někdy mezi lety 1063 a 1136 některý z přemyslovských moravských knížat olomouckému biskupství. Biskupství pak během druhé poloviny 12. a ve 13. století vybudovalo kolem Blanska jako ústřední osady vcelku souvislé panství. Jeho součástí vždy byla i Dolní Lhota. Zatímco většina vsí na panství vznikla za biskupa Roberta Angličana – v první polovině 13. věku, zdá se, že Dolní Lhota mohla být založena o něco málo později, možná kolem poloviny 13. století nebo v jeho třetí čtvrtině. Rozhodnout mohou pouze archeologické nálezy. Samotné panství bylo do konce 14. věku přímou součástí biskupských statků, poté bylo nadále olomouckými biskupy udíleno jako léno různým šlechtickým vlastníkům.

Lhota Zářeční
V písemných pramenech se Dolní Lhota poprvé uvádí hned v nejstarším úplném výčtu vsí na panství Blansko, sepsaném roku 1554. Figuruje zde jako Lhota Zářeční, písemnosti 16. století někdy hovoří i o Lhotě Závodní, označení Dolní se vžilo od 17. století. Obdobně Horní Lhota byla v 16. století uváděna coby Lhota za Ráječkem, Lhota Krylova nebo Korylova.

Nejstarší přesné údaje
Dolní Lhota byla prvotně ves nevelká, což lze považovat pro blanenské panství za typické. Nejstarší přesné údaje ze 17. století, obsažené v lánových rejstřících z let 1673 – 1675, zde uvádějí celkem 11 usedlých. Jednalo se o 10 selských usedlostí a jeden domek bez polí, ze sedláků bylo 5 větších (v kategorii 21–60 měřic) a 5 menších (do 20 měřic polí). Jeden z větších statků byl tehdy nově opuštěn, bez hospodáře. Pozemky byly podle bonity v třístupňové škále zařazeny rovným dílem do II. průměrné a III. podprůměrně úrodné třídy.

Přesný údaj o počtu obyvatel
Tereziánský katastr z poloviny 18. století uvádí v Dolní Lhotě již 12 sedláků, z nich 4 byli větší („sedláci") a 8 menší („podsedníci"), kromě toho tu měli drobné domky 2 chalupníci (podruzi). Došlo tedy patrně k rozdělení jednoho většího gruntu. Na panském tehdy robotovali sedláci každý týden 3 dny se dvěma koňmi, podsedníci 3 dny s jedním koněm a podruh pěšky 1 den v týdnu, v létě pak každý sedlák a podsedník o 1 den v týdnu více. Z let 1771 – 1772 máme z církevní statistiky olomoucké diecéze i přesný údaj o počtu obyvatel, v Dolní Lhotě tehdy bylo 151 obyvatel, z toho 115 dospělých (přijímajících již Tělo Páně) a 36 dětí ještě nepřijímajících. Roku 1793 měla ves 160 obyvatel, žijících v 16 domech s popisnými čísly (číslování proběhlo roku 1771). Významný a patrně i poměrně starý byl v Dolní Lhotě mlýn, v písemných pramenech uváděný již v druhé polovině 16. století, bezpochyby ale starší, snad již z předhusitských dob.

S
elské usedlosti
Ves vznikla pod jihovýchodním úbočím Kešůvky, při vyústění drobného potoka do svitavského údolí. Půdorysně ve výsledné podobě šlo o tzv. silniční návesovku s rozšířeným západním koncem. Statky byly soustředěny kolem podélné návsi, jako nejstarší lze dle map stabilního katastru z roku 1826 identifikovat selské usedlosti č. p. 4 (tehdy Plch), 6 (Pernica), 7 (Souček), 8 (Kučera), 9 (Klíma), 11 (Klimeš), 12 (Pokorný), 19 (Hýlek), 20 (Hýlek), 21 (Matuška), 22 (Pokorný). Mladší, ale již 1771 existující byl statek č. p. 18 (roku 1826 Šmerda), někdy mezi lety 1771 a 1826 byl ze statku č. p. 8 vydělen grunt č. p. 24 (roku 1826 Skoupý), někdy po roce 1826 došlo i na dělení usedlostí č. p. 6 a 7. Otázkou zůstává pozice hospodářství č. p. 5, zřejmě starého původu, na indikační skice roku 1826 ale bez výraznější držby polností. Mlýn měl č. p. 23, r. 1826 zapsán jako držitel Jan Špatinka.

Rybníky

Zemědělská půda selská byla uspořádána do tzv. plužiny dělených úseků, vrchnostenskému velkostatku náležely scelené pozemky lesní a na místě vysušených rybníků. Právě rybníky byly v období 15. – 18. století charakteristickým rysem dolnolhotského katastru: horní menší zaujímal zhruba plochu od pomníku padlým až po tzv. Novou ulici, dolní pak celou údolní nivu od Nové ulice až po silniční most přes Svitavu u Blanska. Rybníky významně zvelebil vletech 1526 – 1553 Jan Doubravka z Hradiště, tehdejší držitel panství a od roku 1541 i olomoucký biskup, nelze vyloučit, že horní z rybníků se proto nazýval „Doubravský".

 

 

ZDROJ: http://dolnilhota.com/historie.html

KONTAKT: mesto@blansko.cz http://dolnilhota.com/

Nahoru